Tomáš Baťa

Spolu s bratrem Antonínem a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa a postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí. Byl jedním z největších podnikatelů své doby. Začátkem 20. století absolvoval stáže v zahraničí (Německo, USA, Velká Británie), kde získal cenné organizační, manažerské a technické zkušenosti. Za první světové války se firma Baťa stala velkovýrobnou obuvi pro armádu. Po válce ve firmě postupně aplikoval specifický systém řízení, tzv. batismus, který vedl k dosažení maximálních zisků za souladu zájmů podnikatele, veřejnosti a zaměstnanců. Dále zavedl systém založený na proudové výrobě na běžícím pásu, samostatně účtujících jednotkách firmy a účasti zaměstnanců na zisku a ztrátě. Roku 1923 vstoupil do politiky a byl zvolen starostou Zlína. Svým vlivem výrazně ekonomicky pozvedl chudý region a zasloužil se o obrovský urbanistický rozvoj města. Obdiv vzbuzovala jeho péče o životní podmínky zaměstnanců, konkrétně výstavbou zhruba 1800 moderních domů. Podporoval též budování škol, nemocnic a kulturních zařízení pro zaměstnance, jichž bylo na třicet tisíc, což koncern Baťa řadilo mezi nejvýznamnější podniky v Československu. V posledních letech života Tomáše Bati výrazně expandoval i do zahraničí (Německo, Švýcarsko, Polsko, Indie) a stal se jednou z nejúspěšnějších obuvnických firem ve střední Evropě. Baťa byl jako podnikatel a veřejný činitele obdivován pro své organizační schopnosti, houževnatost a technické inovace; kritizován pak byl ze strany levice za svůj odpor vůči odborové organizovanosti dělnictva a likvidaci drobných živnostníků. Zemřel v roce 1932 při leteckém neštěstí nad Otrokovicemi.

TOMEŠ, Josef, a kol.: Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 56–57. LACINA, Vlastislav: Baťa Tomáš. In: Biografický slovník českých zemí. Bas–Bend. Praha: Libri, 2005, s. 273–274.