Procesy
Vyrovnání se s dědictvím nacistické okupace českých zemí přineslo po druhé světové válce vlnu retribučních soudních procesů (lat. re- tribuere – „náprava“, „odčinění“ či „odplata“). Jejich cílem bylo potrestat válečné zločince, zrádce i kolaboranty a poukázat na jejich zločiny, posílit a ospravedlnit politiku „odsunu Němců“. Celkem bylo v důsledku retribučního soudnictví v letech 1945−1948 popraveno v Československu 738 osob (709 v českých zemích, 29 na Slovensku) včetně 67 žen.
V období komunistické totalitní vlády v letech 1948−1989 bylo v politických procesech v Československu odsouzeno přes čtvrt milionu lidí. Podle historika Petra Malloty jich bylo popraveno z politických důvodů celkem 266, z toho 232 z politických důvodů a v dalších 34 případech šlo buď o kriminální případy se stopami politické manipulace nebo o případy v minulosti vydávané za politické. Mimořádnou úlohu při jejich souzení sehrály takzvané monstrprocesy, velká divadla pro miliony diváků, čtenářů a posluchačů.
Nástroje, které na těchto stránkách používáme, veřejnost v době konání jednotlivých procesů neměla. Rozsáhlá unikátní eBadatelna, kterou u každého procesu najdete, umožňuje nahlédnout pod ruce těm, kdo procesy konstruovali a sledovat co při zveřejňování výsledků vypustili. Jde o jeden z možných pramenů, umožňující sledovat jednu z metod práce dobové propagandy.
Jednotlivé procesy budeme přidávat tak, jak bude pokračovat práce na zpracování toho, co se nám z procesů dochovalo.
Proces s Karlem Hermannem Frankem
Jeden z nejsledovanějších procesů poválečného československého retribučního soudnictví vedený proti válečnému zločinci a bývalému nejmocnějšímu muži Protektorátu Čechy a Morava K. H. Frankovi, který probíhal před Mimořádným lidovým soudem v Praze ve velké porotní síni na Pankráci s přestávkami od 22. března do 27. dubna 1946. Po třítýdenním přerušení vynesl senát ve dnech 21.‒22. května 1946 rozsudek, jímž byl K. H. Frank uznán vinným z nejtěžších zločinů a odsouzen k trestu smrti. Jeho žádosti o milost k prezidentu republiky nebylo vyhověno. Exekuce byla vykonána za účasti široké veřejnosti i rozhlasového a filmového štábu na dvoře pankrácké věznice ve středu dne 22. května 1946 ve 13.31 hodin.
„Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice – Horáková a společníci“
Nejznámější politický proces totalitního komunistického Československa konaný na přelomu května a června 1950, na jehož konci byly vyneseny čtyři absolutní tresty, včetně rozsudku smrti nad národněsocialistickou poslankyní a někdejší účastnicí protinacistického odboje JUDr. Miladou Horákovou.
„Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským“
Vykonstruovaný politický proces, konaný koncem roku 1952. Soud na jeho konci potrestal 11 obviněných trestem smrti, tři obviněné poslal na zbytek života do vězení. Hlavním obviněným byl někdejší druhý nejvýše postavený muž komunistické strany – Rudolf Slánský.
Proces s Josefem Pažoutem
Proces s Josefem Pažoutem je svědectvím o tvrdých represích, kterým museli začátkem 50. let čelit soukromě hospodařící sedláci. Ti často odmítali vstupovat do nově vznikajících družstev, zakládaných s cílem kolektivizovat zemědělství po vzoru Sovětského Svazu, proto jim stát diktoval povinné dodávky zemědělských produktů v takovém množství, že je nebylo možné splnit. Sedláci, kteří šikanózní kvóty nedodrželi byli následně trestně stíháni a odsuzováni. Ze zabavených statků se pak museli vystěhovat i jejich rodiny, často zcela mimo okres, kde dosud žili. Cílem „Akce Kulak“, jak zněl krycí název pro tažení proti sedlákům, bylo zastrašení zbývajících odpůrců kolektivizace.