Lucián Benda

Byl synem židovského novináře a redaktora Prager Presse Karla Bendy (1879−1944). V letech 1931−1936 studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kterou úspěšně zakončil získáním titulu JUDr. V srpnu 1933 se zúčastnil osmnáctého Mezinárodního sionistického kongresu v Praze jako dopisovatel jednoho česko-židovského periodika. Na této akci, která se zabývala především mocenským vzestupem Adolfa Hitlera v sousedním Německu, byl přítomen také německý židovský emigrant v Československu (ČSR), známý Hitlerův odpůrce, filozof, psycholog a novinář, prof. Theodor Lessing (1872−1933), jenž v době konání kongresu bydlel v Praze u rodiny Bendových. Krátce po návratu z kongresu zemřel Lessing dne 31. 8. 1933 na následky atentátu, který na něj spáchali o den dříve v jeho bydlišti v Mariánských Lázních Hitlerovi sympatizanti, a stal se tak jednou z prvních obětí nacismu v ČSR. Za druhé světové války sloužil Benda od roku 1941 v Československém zahraničním vojsku. Po osvobození se v červenci 1945 vrátil do vlasti a pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí, kde byl v roce 1948 uváděn v seznamech zaměstnanců jako přednosta oddělení IV/1 („všeobecné“) MZV, které se zabývalo sledováním domácího i zahraničního hospodářského vývoje (mimo otázky dopravní) a přípravou a sjednáváním smluv národohospodářské povahy. V rámci této funkce byl např. v roce 1949 pověřen vedením jednání týkajících se vypracování rámcové obchodní dohody mezi ČSR a Izraelem o prozatímní úpravě vzájemných hospodářských vztahů.

Archiv bezpečnostních složek - f. Různé bezpečnostní spisy po roce 1945 (f. 304), sign. 304-30-1 f. Velitelství StB (f. 310), sign. 310−63−3 sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-21, sv. 5

Organisace československého státního zřízení přehled státních úřadů a veřejných institucí s rozvrhem jejich agend. Praha: Orbis, 1948, roč. 2, s. 17.