Vojtěch Beneš

Byl synem rolníka a jedním z bratrů československého prezidenta Edvarda Beneše. Po maturitě na učitelském ústavu v Praze v roce 1897 vyučoval na obecných a měšťanských školách v Čakovicích, Zápech a Brandýse nad Labem. Poté se vydal do Spojených států amerických, kde se věnoval výuce českých dětí v krajanských komunitách. V roce 1912 vydal publikaci Česká čítanka československé mládeži v Americe, která zaznamenala u velkých úspěch. V letech 1913−1914 působil jako řídící učitel české školy v New Yorku, kde se zároveň spolupodílel na budování českého krajanského školství. Do Čech se vrátil ještě před vypuknutím první světové války, avšak už v roce 1915 odjel zpět do USA, kde pomáhal československému zahraničními odboji se získáváním financí, vydáváním časopisu Českého národního sdružení Poselství, ale též rozsáhlou přednáškovou činností. Po návratu do Československa v roce 1919 byl zaměstnán jako ředitel školy v Brandýse nad Labem, později působil jako okresní školní inspektor v Praze a následně jako zemský školní inspektor v Čechách. Ve školství se také angažoval jednak ve Svazu učitelstva československého (v letech 1928−1932 byl jeho předsedou), ale taktéž v rámci Zemské školní rady jako předseda Zemského ústředí péče o mládež. Působil rovněž v pozici vládního rady na ministerstvu školství. Na svou předešlou literární činnost navázal publikacemi k reformě školského systému v Československu a texty o aktivitách československého zahraničního odboje v USA během první světové války. Realizoval se též v politické sféře, v letech 1925 a 1929 byl poslancem Národního shromáždění za ČSDS, jejímž členem byl od roku 1897, a v letech 1935−1936 také senátorem. V roce 1939 emigroval přes Polsko do Londýna a poté do USA, kde navázal na svoji předešlou exilovou činnost a pomáhal se shromažďováním materiální a politické podpory československému zahraničnímu odboji během druhé světové války. Po osvobození v roce 1945 se opětovně vrátil do Prahy a byl zvolen poslancem do Národního shromáždění za Československou sociální demokracii (ČSSD). V poválečné době veřejně vystoupil proti prokumunistickému směřování strany. Po únorovém převratu rezignoval na poslanecký mandát a v březnu 1949 odešel do amerického exilu. Vymezoval se vůči vedení sociální demokracie v exilu i Radě svobodného Československa, která se snažila sjednotit různé exilové protikomunistické odbojové proudy.

TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. I. díl A–J. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 82. TOMEŠ, Josef: Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878−2003. Biografický slovník. Praha: Demos, 2004, s. 26–27. LACINA, Vlastislav: Beneš, Vojta. In: VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla a kol.: Biografický slovník českých zemí. Bene−Bez. Praha: Academia – Historický ústav AV ČR, 2006, s. 397–398.