Gustav Bock

Studium na pražské Vysoké škole obchodní nedokončil z důvodu uzavření českých vysokých škol nacisty v listopadu 1939. Za okupace byl kvůli svému židovskému původu zatčen a v letech 1941−1945 internován v koncentračních táborech. Po osvobození v květnu 1945 obnovil své předválečné členství v Komunistické straně Československa (KSČ) a v červenci 1945 nastoupil na místo referenta na sekretariátu NHK ÚV KSČ. Zřejmě krátce po únorovém komunistickém státním převratu v roce 1948 přešel do služeb MVO, kde zastával funkci národohospodářského tajemníka a později se stal náměstkem ministra pro nepotravinářský sektor průmyslového zboží. V letech 1948−1951 se tak aktivně podílel na všech změnách týkajících se znárodňování, organizace vnitřního obchodu či úprav vnitřního trhu s průmyslovým zbožím. Kvůli kontaktům s Gejzou Pavlíkem, Noelem Fieldem a funkcím v národohospodářských orgánech byla jeho osoba zapletena do kauzy kolem „Rudolfa Slánského a spol.“, kvůli čemuž byl počátkem 50. let vyloučen z KSČ, opustil MVO a přešel do „výroby“ a později se stal vedoucím hlavní správy spotřebního zboží v Praze.

Od května 1956 pracoval v SNTL, kde prošel řadou funkcí. Od roku 1963 působil v SNTL na pozici zástupce šéfredaktora a později se stal ekonomickým náměstkem ředitele. V roce 1968 odjel s manželkou a dvěma dětmi do Francie, odkud se již nevrátili. Za nedovolený pobyt v cizině byl odsouzen v nepřítomnosti ke dvěma letům odnětí svobody. Dle kusých záznamů z dohledaných pramenů žil se svojí rodinou ve Švýcarsku, kde zřejmě pracoval jako úředník na Městském úřadu v Curychu.

Archiv bezpečnostních složek - f. Velitelství StB (f. 310), sign. 310-84-13 f. Svazky kontrarozvědného rozpracování (f. KR), arch. č. KR-809820 MV (Arnošt Klíma), výpis z vyšetřovacího spisu VS-214/2-70 týkajícího se emigrace rodiny Bockových Sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (sb. MNB), arch. č. MNB-4, sv. 7 a MNB-5, sv. 19.