Josef Cajthaml

Vyučil se zámečníkem a angažoval se v dělnickém hnutí na Rokycansku. Byl kolportérem a později přispěvatelem dělnického periodika „Sborník mládeže“. V období první světové války působil v Československých legiích na východní frontě a posléze se účastnil ruské revoluce (listopad 1917) v řadách bolševické Rudé armády. Po návratu do nově vzniklého Československa (ČSR) se usadil v Nezvěsticích, odkud pocházel a kde vyrůstal pozdější generální tajemník Ústředního výboru KSČ Rudolf Slánský. Právě vzájemné rozhovory o Cajthamlových dojmech z Ruska mohly mít zásadní vliv na utváření a formování levicových ideálů Rudolfa Slánského (oba muži spolu byli v kontaktu až do počátku padesátých let). V roce 1921 se Cajthaml stal zakládajícím členem KSČ na Plzeňsku a také působil v plzeňské odnoži periodika „Pravda“. V letech 1932−1943 provozoval v Nezvěsticích zámečnickou živnost. V období okupace se zapojil do komunistického protinacistického odboje, kvůli čemuž byl v dubnu 1943 zatčen gestapem a zbytek války strávil v koncentračním táboře Buchenwald, kde se mj. seznámil s poválečným vysoce postaveným komunistickým funkcionářem Josefem Frankem. Po osvobození a návratu do ČSR v květnu 1945 se živil jako zámečník v Nezvěsticích, kde se stal také prvním předsedou Revolučního národního výboru a zakládajícím členem místní organizace KSČ. V poválečném období se z pověření Rudolfa Slánského staral o jeho nemovitý majetek v Nezvěsticích, zděděný po rodičích. V období komunistického státního převratu v únoru 1948 založil Místní akční výbor Národní fronty (MAV NF). V roce 1950 zrušil svoji živnost a stal se funkcionářem místní Strojní a traktorové stanice (STS) v Nezvěsticích. Vedle toho působil jako předseda Městského výboru KSČ v Nezvěsticích. Později pracoval jako skladník v STS v Blovicích, vedl učňovskou školu STS a v roce 1952 se stal vedoucím školy účetních Jednotného zemědělského družstva (JZD) v Hradišti na Blovicku.

CHADIMA, Jan: Rudolf Slánský. Praha: Vyšehrad, 2022, s. 30−31.