Alois Čížek

Po smrti matky v jeho pouhých dvou letech byl vychováván prarodiči z otcovy strany. Pracoval jako dělník v Elektrických podnicích města Prahy a zároveň se od šestnácti let angažoval v mládeži Československé strany socialistické (od roku 1926 Československá strana národně socialistická, ČSNS), jejímiž členy byli také další rodinní příbuzní (např. strýc Bohdan Čížek, spoluzakladatel mládežnické organizace národních socialistů). Věnoval se také sportovním aktivitám, především fotbalu (AC Sparta) a boxu. V rámci svého členství v ČSNS postupně prošel všemi funkcemi od místního a okresního důvěrníka až po vrcholného stranického funkcionáře. V meziválečném i válečném období byl také výrazně činný v odborovém a družstevním hnutí, v nichž působil jako člen předsednictva pražských elektrikářů či jako člen představenstva „Bratrství“, spotřebního, výrobního, stavebního a úsporného družstva v Praze (jako kuriozitu později uváděl své předválečné členství v představenstvu komunistického spotřebního družstva „Včela“). Během nacistické okupace byl v dubnu 1942 zatčen gestapem pro odbojovou činnost a zbytek války strávil v nacistických káznicích a koncentračních táborech. S podlomeným zdravím se dožil konce války a v roce 1945 krátce působil jako referent pro zásobování vnitřní Prahy. V říjnu 1945 se stal poslancem, nejdříve Prozatímního, později i Ústavodárného národního shromáždění, v nichž zasedal v komisích pro vnitřní bezpečnost či v bezpečnostním výboru. Během své poslanecké kariéry se stal jedním z nejaktivnějších odpůrců a kritiků (společně s poslancem Otou Horou) komunistických snah po ovládnutí bezpečnostního aparátu a čistek nepohodlných osob. Navzdory jeho poslanecké imunitě byl během únorové vládní krize v roce 1948 zatčen, avšak na zásah prezidenta Edvarda Beneše došlo záhy k jeho propuštění z vazby. Krátce nato odešel do exilu.

Usadil se ve Francii, kde se angažoval v pomoci dalším československým uprchlíkům a v protikomunistických exilových organizacích. V Československu byl mezitím v nepřítomnosti odsouzen k 25 letům vězení. V letech 1959–1990 vydával ve Francii protikomunistický satirický časopis „Bič“.

Archiv Poslanecké sněmovny - f. Poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění, inv. j. 344.

PEJSKAR, Jožka: Poslední pocta. Památník na zemřelé československé exulanty v letech 1948–1994. Sv. 4, 1989, s. 31–33. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. I. díl A–J. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 216. VONDRA, Roman: Alois Čížek. In: Biografický slovník českých zemí. Čern−Čž. Praha: Libri – Historický ústav AV ČR, 2009, s. 83.