Hermann Haviland Field

Narodil se jako druhý syn amerického zoologa a jeho anglické manželky. Měl staršího bratra Noela a sestru Elsie. Po otcově předčasném skonu odjel se svojí matkou a bratrem do USA, kde v roce 1933 vystudoval architekturu na Harvard College a poté pokračoval v postgraduálním studiu na Harvard Graduate School of Design, které dokončil v roce 1936 na Federálním polytechnickém institutu (Federal Polytechnic Institute) v Curychu. Poté absolvoval architektonickou stáž ve Velké Británii. Díky svému levicovému politickému přesvědčení odjel v roce 1939 do Polska, kde se v Krakově angažoval v pomoci politickým uprchlíkům z okupovaného Československa (ČSR) v rámci britské organizace Českého svěřeneckého fondu uprchlíků (Czech Refugee Trust Fund, předtím British Commitee for Refugees from Czechoslovakia). Pro tutéž organizaci posléze pracoval začátkem druhé světové války ve Spojeném království. V roce 1940 se vrátil do USA, kde působil v architektonických kancelářích v New Yorku (1940–1945) a v rámci Western Reserve University v Clevelandu (1947–1949). V roce 1949 byl protizákonně zatčen v Polsku, kde se během letní dovolené snažil pátrat po svém bratrovi Noelovi, jenž byl předtím v květnu téhož roku tajně zadržený v Praze československou komunistickou Státní bezpečností (StB) a později předán do Maďarska v souvislosti s kauzou „László Rajk a spol.“

Hermann Field strávil dalších pět let v polském vězení, kde se několikrát pokusil o sebevraždu. Před propuštěním napsal, společně se svým spoluvězněm Stanislawem Mierzenskim (1903–1964), romány „Duck Lane“ a „Angry Harvest“. Druhý z nich pojednává o polském katolicky založeném sedlákovi, jenž za druhé světové války zachrání život židovské ženě. Tento román se stal později předlohou pro film „Bittere Ernte“ (1985) slavné polské režisérky Agnieszky Hollandové. Hermann Field byl propuštěn na svobodu v roce 1954 díky částečnému uvolnění polského komunistického režimu a také v důsledku naléhání americké administrativy na tamější úřady. V roce 1956 se vrátil do USA, kde se poté živil jako architekt a urbanista. V letech 1961–1972 působil jako hlavní projektant ambiciózní přestavby Tufts New England Medical Center v Bostonu. Znepokojen rostoucími dopady urbanismu na životní prostředí inicioval vznik studijního programu „městského sociálního environmentálního plánování a politiky“ na Tuftsově univerzitě, kde posléze působil coby jeho garant a profesor až do svého odchodu do důchodu (1973–1978). V roce 1999 publikoval společně se svojí ženou Kate knihu popisující období jeho věznění v první polovině 50. let („Trapped in the Cold War. The Ordeal of an American Family“).

Hermann Field Due to Return. In: New York Times, 16. 1. 1955, p. 77. Hermann Field Arrives in London After 5 Years´ Polish Imprisonment. In: New York Times, 18. 2. 1955, p. 2. Hermann Field, Wartime Prisoner asnd Novelist, 90. In: New York Times, 2. 3. 2001, p. 31. KAPLAN, Karel: Zpráva o zavraždění generálního tajemníka. Praha: Mladá fronta, 1992. LEWIS, Flora: Red Pawn. The Story of Noel Field. New York Doubleday & Company, INC, 1965. Tufts Graduate School of Arts and Sciences. Department of Urban and Enviromental Policy and Plannibng – Hermann Haviland Field (online, 24. 1. 2023): https://as.tufts.edu/uep/about/history/hermann-h-field