Julien Flipo

Absolvoval elitní vojenskou francouzskou školu École spéciale militaire de Saint-Cyr, po jejímž dokončení se dal ke kavalérii. Během první světové války sloužil jako poručík a poté jako kapitán u dragounů a kyrysníků, načež byl převelen k pěchotě. Poté působil v letech 1919−1925 jako důstojník u Francouzské vojenské mise (FVM) v Československu (ČSR), od roku 1925 vyučoval na Vysoké škole válečné v Praze. Ve druhé polovině dvacátých let se přechodně vrátil do Francie, odkud byl odvelen do Sýrie a Maroka. V roce 1931 se stal náčelníkem štábu FVM v ČSR. Za manželku si vzal Věru Braunerovou, dceru pražského advokáta a neteř slavné malířky Zdenky Braunerové (1858–1934), podle níž pojmenoval dceru Zdenku. V důsledku blížící se nacistické okupace v březnu 1939 musel urychleně opustit ČSR, kde byl nucen zanechat svoji dceru a manželku trpící těžkou formou tuberkulózy. Věra Flipoová brzy poté zemřela a o malou Zdenku se starala dlouholetá rodinná přítelkyně Zdenka Pinkasová, dcera českého právníka, poslance, finančníka a propagátora česko-francouzských vztahů JUDr. Ladislava Pinkase (1863−1936). Julien Flipo sloužil po pádu Francie v červnu 1940 až do roku 1942 jako velící důstojník jednotek Svobodných Francouzů v Maroku. Poté byl francouzským vojenským atašé u exilových vlád ve Velké Británii, přičemž v letech 1944−1945 působil u československé exilové vlády Edvarda Beneše. V poválečném období obdržel hodnost generála a od 1. 8. 1945 do 15. 7. 1947 vykonával v ČSR funkci francouzského vojenského atašé. Mimoto se také v roce 1947 oženil se Zdenkou Pinkasovou, která se za okupace starala o jeho dceru. Po odvolání ze služby z důvodu vysokého věku se po nějakém čase do ČSR opětovně vrátil, po komunistickém státním převratu byl však v březnu 1949 vyhoštěn ze země pro údajnou špionáž ve prospěch francouzské tajné služby.

Ve Francii se věnoval veteránům z legie, přičemž v letech 1950−1966 působil jako prezident jejich mezinárodní organizace „Fédération des Sociétés des Anciens de la Légion Étrangère“. Do aktivní služby se vrátil ještě v letech 1969−1973.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-6301 MV. sb. Historický fond StB, arch. č. H-110.

https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&opi=89978449&url=https://www.anciens3rch-3rca.fr/app/download/26383314/CV%2BG%25C3%25A9n%25C3%25A9ral%2BJulien%2BFLIPO.pdf&ved=2ahUKEwjit6SDlvCMAxU_2AIHHRPkL98QFnoECBUQAQ&usg=AOvVaw2umP-F2MkSVM8RBUa6F1rS