Otto Forst

Po vystudování dvouleté obchodní školy a absolvování prezenční vojenské služby odcestoval v roce 1925 do Francie, kde rok pracoval v několika továrnách. V letech 1926 až 1929 pobýval opětovně v Československu (ČSR) a živil se jako expediční úředník. V důsledku nastupující hospodářské krize odjel počátkem třicátých let do Tunisu, kde údajně ponejvíce pracoval jako komorník až do roku 1933. V průběhu třicátých let žil opětovně v ČSR a mimo to pobýval také v Bulharsku, Jugoslávii či v Itálii. Po nacistické okupaci se zapojil v letech 1939−1940 do odbojové činnosti v organizaci „Blaník“, načež byl nucen v důsledku zatýkání uprchnout v únoru 1940 do Francie, kde v dubnu téhož roku vstoupil do Československé zahraniční armády, v jejímž rámci sloužil u dělostřeleckého pluku č. 1 v La Nouvelle. Po pádu Francie se dostal do Velké Británie, v níž byl zřejmě v důsledku svých komunistických politických názorů po nějaký čas internován a posléze nastoupil do zaměstnání na exilovém MSP, kde se během svých pracovních aktivit blíže seznámil s Vladimírem (Vlado) Clementisem. Od listopadu 1944 do října 1945 byl zaměstnancem exilové organizace pomáhající emigrantům a repatriantům. Po návratu do osvobozeného ČSR v listopadu 1945 nastoupil na místo úředníka Zeměměřičského úřadu v Praze, v němž byl zaměstnán do července 1947. Mezitím se stal v lednu 1946 členem Komunistické strany Československa (KSČ). Zřejmě na přímluvu Vladimíra Clementise byl v srpnu 1947 přijat do služeb MZV. Po komunistickém únorovém státním převratu v roce 1948 došlo v červenci téhož roku k jeho vyslání coby úředníka na Velvyslanectví Československé republiky do Paříže, kde zastával funkci vedoucího spisovny konzulárního oddělení. V červenci 1950 se nevrátil z dovolené a z blíže neznámých důvodů zůstal ilegálně v emigraci.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-2, sv. 8; arch. č. MNB-6, sv. 3.