Karl Hermann Frank

Narodil se do rodiny učitele na obecné škole v Karlových Varech. V dětském věku byl při hře zraněn kamenem do pravého oka, což v následujících několika letech vedlo k oslepnutí pravé oční bulvy a jejímu pozdějšímu vyjmutí a nahrazení skleněnou náhradou. Středoškolská studia zakončil maturitou na gymnáziu v Karlových Varech v roce 1916. V letech 1916 až 1917 studoval na Právnické fakultě německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, avšak studia nedokončil. Poté absolvoval v roce 1917 jednoroční abiturientský kurz na pražské německé obchodní akademii. V letech 1918 až 1920 pracoval jako úředník Vítkovických železáren a poté vykonával stejnou pozici v soukromé železniční společnosti v severních Čechách u Duchcovsko-podmokelské dráhy. Posléze se rozhodl změnit profesní zaměření a v letech 1923 až 1924 se vyučil knihkupcem u saského vydavatelství Erich Mates v Lipsku. Následující dva roky působil u téže firmy v pozici lektora. V roce 1926 se osamostatnil a otevřel si soukromé knihkupectví v Lokti u Karlových Varů, které provozoval do roku 1933, kdy si otevřel prodejnu knih přímo v Karlových Varech. Již v období po první světové válce se nadchl pro radikálně nacionalistickou politiku Německé nacionálně socialistické dělnické strany (Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei; DNSAP), do níž vstoupil v roce 1919. V důsledku rozpuštění strany kvůli nadcházejícímu zákazu její činnosti se stal členem nově založené Sudetoněmecké strany (Sudetendeutsche Partei; SdP) Konráda Henleina. Po vzájemné domluvě s ním, předal Frank v roce 1934 své knihkupectví do vlastnictví SdP a začal se výrazně angažovat v politice. Stal se členem krajského vedení SdP v Karlových Varech a od ledna 1934 také jejího ústředí v Chebu. Po volebním úspěchu SdP v roce 1935 zasedl jako poslanec Národního shromáždění (1935−1938) za Karlovarský volební kraj. Snaha o odtržení tzv. Sudet a neúspěšný puč v polovině září 1938 vedly k jeho krátkému útěku do Německa. Posléze byl od listopadu 1938 do března 1939 župním vedoucím Hitlerovy Národně socialistické německé dělnické strany (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei; NSDAP). Po nacistické okupaci v březnu 1939 se již ve vysoké hodnosti v organizaci Schutzstaffel (SS) stal velitelem policie a říšským sekretářem v protektorátu. V srpnu 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Čechy a Moravu. Coby jeden z nejmocnějších mužů v protektorátu nesl přímou odpovědnost za represe či popravy odbojářů během obou stanných práv v letech 1941 a 1942 a také značný podíl na vypálení Lidic a Ležáků v červnu 1942. V květnu 1945 utekl z Prahy směrem do amerického záboru, v Rokycanech však byl dopaden. O rok později byl odsouzen k trestu smrti a popraven.

KYNCL, Vojtěch: Frank, Karl Hermann. In: Biografický slovník českých zemí. Fo−Fr. Praha: Academia – Historický ústav AV ČR, 2015, s. 341–342. MOULIS, Miloslav – TOMÁŠEK, Dušan: K. H. Frank: Vzestup a pád karlovarského knihkupce. Praha: Epocha, 2003.