Jisra´el Galili

Narodil se do židovské rodiny ve městě Brajiliv na území dnešní Ukrajiny, která v té době spadala pod vládu ruských carů. Když mu byly tři roky, odešel s rodiči na území Palestiny. Vyučil se tiskařem a již v útlém věku se zapojil do sionistického hnutí mládeže. V roce 1927 vstoupil do podzemní polovojenské organizace Hagany a roku 1930 se podílel na založení Kibucu Na´an, který sloužil jako „zbrojnice“ pro její příslušníky. Postupem času postupoval v rámci Hagany na vyšší pozice a roku 1935 se stal členem Ústředního výboru. Jeho hlavním úkolem bylo zajišťování výzbroje pro obranu Židů v ozbrojených potyčkách s arabským obyvatelstvem Palestiny. Po vypuknutí druhé světové války v září 1939 byl pověřen přípravou plánu na obranu židovského etnika před případnou invazí armád Osy do Palestiny. Roku 1946 se stal náčelníkem štábu Hagany a těsně unikl zatčení ze strany britských úřadů v Palestině, které v této době postavily organizaci pro její sabotážní akce proti britské mandátní správě mimo zákon. V rozhodující době před vznikem státu Izrael mezi lety 1946 až 1948 byla jeho hlavní činností organizace zbrojních dodávek pro budoucí ozbrojené síly nového státu ze zemí střední a východní Evropy, které měly zajistit obranyschopnost země v případě útoku sousedních arabských státu. Šimon Ornstein, jeden ze svědků v procesu s vedením tzv. protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským v komunistickém Československu, později vypovídal, že byl roku 1947 vyslán do Československa za účelem získávání výzbroje přímo J. Galilim. Po vzniku státu Izrael v květnu 1948 byl Galili jmenován premiérem a ministrem obrany Davidem Benem Gurionem do funkce náměstka na ministerstvu obrany. Oba muži se však záhy dostali do ostrých politických a osobních střetů pramenících mimo jiné z rozdílné stranické příslušnosti – Galili byl členem marxisticky a prosovětsky orientované strany Mapam (Sjednocená strana pracujících), která se ocitala v častých konfliktech s Ben Gurionou stranou Mapaj (Dělnická strana Izraele), náležející spíše k politickému středu. Po vzniku Izraelských obranných sil (IOS), které ve vojenské struktuře nového státu nahradily Haganu, jej Ben-Gurion postupně zbavoval vlivu ve složkách nové armády a v roce 1950 ho odvolal i z postu náměstka. Roku 1949 poprvé Galili zasedl za Mapam do poslanecké lavice Knesetu. S přestávkou v období let 1951 až 1955 byl poslancem až do roku 1977.

V důsledku názorových třenic uvnitř strany Mapam odešel roku 1954 do nově zformované sociálně demokratické partaje Achdut ha-avoda - Po´alej Cion (Jednota práce-Dělníci Sionu), v jejíž barvách byl roku 1955 znovu zvolen do Knesetu. V roce 1965 přestoupil do dalšího levicového subjektu Ma´arach (Aliance pro jednotu izraelských pracujících), která se pak roku 1968 stala součástí širší integrované levicové partaje Strana práce. Vrcholu svého politického vlivu dosáhl v letech 1966 až 1977, kdy sloužil jako ministr bez portfeje (a krátkou dobu během třetí izraelsko-arabské války jako ministr informací) ve vládách Leviho Eškola (1895–1969), Goldy Meirové (1898–1978) a Jicchaka Rabina (1922–1995). Byl klíčovým poradcem premiérky Meirové, která s ním konzultovala všechna zásadní politická, diplomatická a vojenská rozhodnutí svého kabinetu. V průběhu třetí izraelsko-arabské války (tzv. šestidenní válka, 5.–10. 6. 1967) mezi Izraelem a sousedními arabskými státy, vedl klíčová diplomatická jednání o příměří s Jordánskem a roku 1973 prosadil v Knesetu zásadní dokument (tzv. Galiliho plán), který definoval politiku Strany práce ve vztahu k arabskému obyvatelstvu na okupovaných územích Západního břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Po porážce Strany práce ve volbách roku 1977 se stáhl z aktivní politiky a nadále se věnoval vzdělávací a osvětové činnosti v Kibucu Na´an.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Zvláštní vyšetřovací spisy (ZV), arch. č. ZV-171, sv. 2.

BROŽ, Ivan: Arabsko-izraelské války 1948–1973. Praha: Epocha, 2005. Encyklopedia Britannica, životopis J. Galiliho (online 13.2.2024): https://www.britannica.com/biography/Yisrael-Galili; Encyklopedia.com, životopis J. Galiliho (online 2.3.2024): https://www.encyclopedia.com/religion/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/galili-berchenko-israel; Yisrael Galili, 75, Israeli adviser. In: New York Times, 9. 2. 1986, p. 44.