Menu

Harold Gibson

Příslušník britské zpravodajské služby Secret Intelligence Service (SIS), v letech 1934−1939 a 1945−1948 působil jako zpravodajec SIS v Praze, účastník protinacistického odboje.

Životopis

Narodil se v Moskvě do rodiny britského státního příslušníka a ředitele tamních chemických závodů. Základní školní docházku absolvoval v carském Rusku, později studoval v Anglii na Tonbridge School. Díky znalostem ruského prostředí začal v březnu 1917 pracovat pro britskou zpravodajskou službu SIS a během ruské občanské války působil do roku 1919 v Petrohradě, poté krátkou dobu také v jižním Rusku a Besarábii. Od října 1919 až do roku 1938 pracoval v rámci zpravodajských centrál SIS v Istanbulu (1919−1922), Bukurešti (vedoucím v letech 1922−1931) a Rize (šéfem v letech 1931−1934). V únoru 1934 byl přeložen, oficiálně jako pasový úředník britského vyslanectví, coby vedoucí zpravodajské pobočky SIS do Prahy. Od roku 1936 byl dekonspirován, když o jeho pravém poslání získala informace Zpravodajská ústředna při policejním ředitelství Praha. Stalo se tak ovšem v době, kdy Gibson navázal prostřednictvím plk. gšt. Františka Moravce kontakty s československou vojenskou zpravodajskou službou (2. odd. hlavního štábu). Intenzivnější spolupráce se rozběhla údajně až od jara 1938 a týkala se především výměny poznatků o Německu. Těsně před okupací zbytku českých zemí v březnu 1939 zorganizoval Gibson odlet „zpravodajské jedenáctky“ v čele s F. Moravcem do Velké Británie. Po vpádu nacistů také zprostředkoval převoz části archivu československých zpravodajských služeb do Londýna a dne 30. 3. 1939 opustil se svými spolupracovníky protektorát. V letech 1941−1945 vedl zpravodajskou centrálu SIS v Istanbulu (zde chvíli spolupracoval s později komunisty popraveným gen. Heliodorem Píkou), pod níž spadaly také tzv. exilové zpravodajské pobočky na Balkáně (Sofie, Bukurešť, Budapešť, Bělehrad a Athény). Po válce byl v roce 1945 převelen coby zpravodajec SIS opět do Prahy, odkud odešel po únorovém komunistickém státním převratu v roce 1948.
V roce 1949 byl vyslán jako šéf zpravodajské centrály SIS do Západního Berlína a v roce 1955 byl přeložen do Itálie. V roce 1958 odešel do důchodu. V srpnu 1960 byl v Římě nalezen zastřelený, dle oficiální zprávy se jednalo o sebevraždu kvůli finančním problémům.

K dalšímu čtení

JEFFERY, Keith: MI6. The History of the Secret Intelligence Service 1909−1949. Bloomsbury, Great Britain 2010. KREISINGER, Pavel: Britský zpravodajský důstojník Harold Gibson a československá vojenská zpravodajská služba. In: BINAR, Aleš a kol.: Ozbrojené síly a československý stát. Univerzita obrany v Brně, Brno 2020, s. 137−147.
i
Narození:
13. 5. 1897
Moskva, Ruské impérium
Úmrtí:
24. 8. 1960
Řím (Itálie)
Člen KSČ:
Ne
Manžel / manželka:
Rachel Kalmanovičovová
Děti:
Dagmar Lilian (1923)