André Gide

Pocházel z rodiny profesora římského práva Jeana Paula Guillaumea Gida (1830−1880), jenž zemřel v jeho necelých jedenácti letech. V důsledku matčiny důsledné protestantské výchovy vyrůstal v typickém puritánském prostředí s přísnými mravy, což se později odráželo v jeho tvorbě při zkoumání lidské svobody v kontrapozici s moralistickými a puritánskými omezeními. Za studií na Alsaské koleji (École Alsacienne) se začal zajímat o literaturu a poezii. Seznámil se s básníky a spisovateli Pierrem Louisem (Pierrem Louÿsem) a Pauelem Valérym, kteří v duchu symbolismu ovlivnili jeho počáteční tvorbu. V 90. letech 19. století vydal svá prvotní díla „Sešity Andrého Waltera“ (1891), „Narkissos“ (1891), „Milostný pokus“ (1893) a „Paludes“ (1895). V letech 1893−1894 uskutečnil cesty po severní Africe, kde se sblížil se spisovatelem Oscarem Wildem a během pobytu v Alžírsku také málem podlehnul těžké nemoci. Přestože byl homosexuálem, během afrických cest se v roce 1895 oženil se svojí sestřenicí Madelaine a v následujícím roce se stal starostou obce La Roque-Baignard v Normandii. Zkušenosti z pobytu na černém kontinentu, společně s poznáním tamního sociálního prostředí, urychlily jeho revoltu proti puritánským mravům a od té doby se jeho dílo vyznačovalo napětím mezi přísnou uměleckou kázní, moralismem, touhou po neomezeném smyslovém požitkářství a odevzdaností životu. Výrazem přerodu byla lyrická próza „Pozemské živiny“ (1897), v níž vyjádřil požadavek na osvobození „vlastního já“. Předmětem jeho dalších literárních děl se posléze stal silný jedinec toužící se odlišit od ostatních lidí, jenž je spoutáván omezujícími vlivy prostředí (díla: „Imoralista“ (1902), „Těsná brána“ (1909), „Vatikánské kobky“ (1914), „Pastorální symfonie“ (1919). Až do dvacátých let 20. století byl známý spíše v avantgardních literárních kruzích, v pozdější době se stal vlivnou a také kontroverzní osobností. Během svých hojných cest do zahraničí studoval sociální a politické poměry navštívených zemí a nebál se veřejně tepat nepřístojnosti, s nimiž se setkal, jako např. o zdrcujícím hospodářském vykořisťování Konga ze strany francouzského kapitálu. V meziválečném období ho výrazně ovlivnily ideály komunismu, zejména pak komunistický „sociální experiment“ v Sovětském svazu (SSSR), k němuž choval zpočátku značné sympatie. Při pobytu ve Stalinově impériu však prodělal hluboké rozčarování, které popsal v reportáži „Návrat ze Sovětského svazu“ (1936), která vyvolala ostrou kritiku ze strany tehdejších levicových intelektuálů napříč Evropou. Roku 1947 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.

The Nobel Prize, André Gide Biographical (online, 1. 4. 2025): https://www.nobelprize.org/prizes/literature/1947/gide/biographical/ Wikipedie – Otevřená encyklopedie, André Gide (online, 1. 4. 2025): https://cs.wikipedia.org/wiki/Andr%C3%A9_Gide