Ivan Herben

Narodil se jako nejmladší syn novináře a spisovatele Jana Herbena (1857–1936) a jeho manželky, překladatelky a spisovatelky Bronislavy, roz. Foustkové (1861–1942). Jeho bratrancem byl pozdější vrcholný politik a poválečný ministr spravedlnosti Prokop Drtina (1900–1980). Střední školu absolvoval na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze. Poté studoval v letech 1921–1923 Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a v hodnosti poručíka dělostřelectva se stal důstojníkem z povolání. Armádní služby však brzy zanechal a vrhnul se na novinařinu – nejprve publikoval v periodicích „Tribuna“ a „Přítomnost“. V roce 1924 se oženil s Milenou Procházkovou, vnučkou politika Julia Grégra (1831–1896) a dcerou hudebníka a lékaře Ladislava P. Procházky (1872–1955). V roce 1928 nastoupil do redakce „Lidových novin“, kde působil jako tajemník šéfredaktora. Počátkem 30. let začal pracovat jako politický komentátor a parlamentní zpravodaj v redakci „Českého slova“, tiskovém orgánu Československé strany národně socialistické (ČSNS). V roce 1935 se vrátil do „Lidových novin“ a později se stal vedoucím jejich brněnské redakce. Patřil k sympatizantům T. G. Masaryka a byl jedním z představitelů tzv. pro-hradní skupiny novinářů. Po nacistické okupaci se zapojil do odboje, v němž působil jako redaktor ilegálního časopisu „V boj“. V prosinci 1939 byl zatčen gestapem a zbytek války strávil v koncentračním táboře v Sachsenhausenu-Oranienburgu. Po válce se politicky angažoval v Československé straně národně socialistické (ČSNS), jejíž tiskový orgána – Svobodné slovo – vedl od září 1945. Během této novinářské etapy patřil k výrazným zastáncům poválečného odsunu německého obyvatelstva (publikoval např. i knihu „Ďábel mluví německy“) a často se vymezoval proti nastupujícím totalitním praktikám Komunistické strany Československa (KSČ). V průběhu vládní krize a komunistického převratu v únoru 1948 byl zbaven funkce šéfredaktora „Svobodného slova“, a také došlo k jeho vyloučení ze Svazu českých novinářů a Syndikátu českých spisovatelů.

V březnu 1948 odešel s rodinou do exilu, v němž se natrvalo usadil v USA, kde se angažoval v protikomunistické rezistenci. Nejprve působil v krajanských „New-Yorských listech“ a v letech 1950–1965 byl redaktorem newyorské pobočky rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Svými články přispíval do exilových periodik, podílel se na činnosti několika organizací a také vydal popularizační práce o několika československých osobnostech (např. o T. G. Masarykovi).

DOSKOČIL, Zdeněk: Ivan Herben. In: Biografický slovník českých zemí. Hem−Hi. Praha: Academia – Historický ústav AV ČR, 2021, s. 492–493. PEJSKAR, Jožka: Poslední pocta. Památník na zemřelé československé exulanty v letech 1948–1984, sv. 2. Curych: Konfrontace, 1985, s. 121–122.