Menu

Egon Hostovský

Novinář, redaktor, spisovatel, úředník Ministerstva zahraničních věcí (MZV), poválečný chargé d’affaires na velvyslanectví v Norsku.

Životopis

V roce 1927 maturoval na reálném gymnáziu v Náchodě, poté studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a od roku 1929 pokračoval ve Vídni. Studia ukončil roku 1937, avšak habilitační práci neobhájil. Již během středoškolských let byl literárně činný a přispíval do několika periodik (např. Studentský časopis, Ostravský večerník). Od počátku 30. let pracoval postupně jako redaktor různých pražských nakladatelství, jako například Melantrich, Sfinx či Šolc a Šimáček. Vedle toho publikoval v periodicích Host, Hovory o knihách, Kvart, Lidové noviny, Literární noviny, Lumír, Právo lidu aj. Jeho románová tvorba se soustředila na existenciální, filozofický a psychologický rozměr lidské existence a měla blízko k pražské židovské literatuře. V roce 1937 se stal úředníkem Ministerstva zahraničních věcí (MZV). Nacistická okupace v březnu 1939 ho zastihla na přednáškovém turné v Bruselu. Rozhodl se zůstat v exilu, nejprve ve Francii, poté v Portugalsku. V lednu 1941 odcestoval do USA, kde se stal úředníkem československého konzulátu v New Yorku. Po návratu do Československa v roce 1947 nadále působil ve službách MZV. Po komunistickém státním převratu byl v květnu 1948 jmenován legačním tajemníkem, později chargé d’affaires na velvyslanectví v Norsku. V roce 1949 na diplomatický post rezignoval a zůstal v exilu.
V letech 1950−1964 žil v USA, kde vyučoval češtinu na vojenské škole v Monterey, publikoval v americkém tisku, působil jako redaktor roshlasové stanice svobodná Evropa a později se živil jako spisovatel. V letech 1964−1966 žil v Dánsku, kde se věnoval žurnalistice, a poté se opětovně přestěhoval do USA. V jeho próze začal od počátku 50. let pod vlivem prožité války a dvojí emigrace převládat dominantní motiv cizince, bezdomoví a dvojnictví. Snažil se zachytit svět evropských migrantů v USA, v jejichž životě postupně převládla ztráta pozitivních idejí a touha uniknout politické realitě. Jako formu zvolil prvky napínavého špionážního děje, tajemství a ironie (román Půlnoční pacient). Jeho hledání ztracené lidské identity vyvrcholilo napsáním románu Všeobecné spiknutí. Během trvání komunistického režimu nebyla jeho díla v ČSR vydávána (s výjimkou konce 60. let).

K dalšímu čtení

Slovník české literatury po roce 1945, Egon Hostovský (online, 19. 10. 2022): http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=30 TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. I. díl A–J. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 507.
i
Narození:
23. 4. 1908
Hronov (okr. Náchod)
Úmrtí:
7. 5. 1973
Montclair (New Yersey), USA
Člen KSČ:
Ne
Národnost:
česká
Původ:
židovský
Manžel / manželka:
Reggie Weissová (1929, třetí manželka)
Děti:
Olga (1936)