Walter Boardman Kerr

Po studiích žurnalistiky na Yaleově univerzitě zahájil novinářskou dráhu v redakci periodika The Post-Standard a od roku 1934 pak působil jako žurnalista v deníku New York Herald Tribune (NYHT). Od roku 1937 žil a pracoval v Evropě, kde jako zahraniční korespondent informoval čtenáře o klíčových událostech předválečného a válečného období. Jako pozorovatel je na stránkách NYHT seznámil např. s okupací Československa v březnu 1939 a s událostmi první fáze tzv. zimní války mezi Sovětským svazem (SSSR) a Finskem v témže roce. V roce 1940 působil jako zahraniční zpravodaj ve Francii a po pádu Paříže v červnu téhož roku uprchl do Lisabonu. Posléze po krátkém angažmá v Jižní Americe odešel roku 1941 do Moskvy, kde pracoval jako korespondent až do roku 1943. V rámci svých reportáží se zúčastnil bojů v první linii, jako např. v roce 1943, kdy navštívil Stalingrad, aby zde natočil rozhovory se zajatými německými vojáky. Na základě válečných zkušeností pak v roce 1944 publikoval svou první knihu s názvem „The Russian Army. Its men, its leaders and its battles“, ve které velmi detailně popsal události bitev u Moskvy a Stalingradu. Roku 1943 opustil na čas dráhu novináře a narukoval do americké armády. Na konci války sloužil u vojenské zpravodajské služby − Úřadu pro strategické služby (Office of Strategic Services, OSS) v Berlíně, kde dostal za úkol shromáždit důkazy pro obžalobu nacistických válečných zločinců pro mezinárodní tribunál v Norimberku. V roce 1946 se vrátil k práci zpravodaje pro NYHT. Jako novinář se zúčastnil všech významných poválečných konferencí, včetně mírové konference s tzv. satelity nacistického Německa v Paříži roku 1946, které se účastnila také československá delegace v čele s ministrem zahraničních věcí Janem Masarykem a státním tajemníkem, pozdějším ministrem zahraničí Vladimírem (Vlado) Clementisem, jenž byl v roce 1952 odsouzen a popraven v souvislosti s „Protistátním spikleneckým centrem okolo Rudolfa Slánského“. V roce 1947 se Kerr stal vedoucím pařížské kanceláře NYHT. Po krátkém návratu do New Yorku v roce 1948 se pak záhy znovu vrátil do Paříže, kde měl od roku 1950 jako editor na starosti francouzská i evropská vydání deníku.

Po návratu do USA v roce 1954 vykonával funkci vedoucího washingtonské kanceláře NYHT. Redakci deníku opustil roku 1956. Spolu se svou ženou Vivianne Kerrovou, novinářkou Francouzské tiskové agentury (Agence France-Presse, AFP), působil mezi lety 1956 a 1961 ve švýcarském Curychu, kde vydávali periodikum The American Abroad Magazine. V letech 1962 a 1965 vedl Kerr pobočku redakce prestižního deníku The New York Times v Paříži a v roce 1967 se stal ředitelem mediální skupiny The New Mexican, vydávající několik periodik v americkém Santa Fé. V průběhu sedmdesátých let několikrát navštívil SSSR, kde mu byl umožněn přístup k některým dříve utajeným archivním pramenům. Na základě tohoto výzkumu napsal roku 1978 další knihu o bitvě u Stalingradu s názvem „The Secret of Stalingrad“. V roce 1982 vydal svou poslední publikaci, pojednávající o životě Lva Nikolajeviče Tolstého – „The Shabunin Affair. An Episode in the Life of Leo Tolstoy.“

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-2.