Anna Kvapilová

Po absolvování průmyslové školy v Praze v roce 1931 působila jako knihovnice v hudebním oddělení pražské Městské knihovny. Za nacistické okupace se zapojila do odboje, v jejím bytě v Bachmačské ulici v Praze se konaly schůzky vrcholný představitelů Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD). Dne 29. 4. 1941 byla zatčena gestapem a posléze až do konce války vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück. Po osvobození pracovala jako úřednice sekretariátu SNR. Stala se blízkou spolupracovnicí JUDr. Milady Horákové či Antonie Kleinerové, jež se v poválečné době angažovaly pro osvobozené politické vězně. Po komunistickém únorovém státním převratu v roce 1948 byla Kvapilová ze SNR propuštěna a dočasně nastoupila zaměstnání u fotografa Karla Plicky.

Počátkem června 1948 uprchla před hrozícím zatčením do exilu. Nejprve pobývala ve Frankfurtu nad Mohanem, posléze přesídlila do Norska. Zde se stala tajemnicí Norsko-československého sdružení pro uprchlíky, který pomáhal exulantům z komunistického Československa. V obci Storsand vybudovala prázdninovou školu pro děti československých emigrantů, který nesl jméno po popravené Miladě Horákové. Spolupracovala také na norsko-českém slovníku a během svého pobytu v Norsku se angažovala v řadě dalších krajanských spolků a organizací. U příležitosti jejích 80. narozenin v březnu 1985 ji byla udělena medaile norské vlády „Za celospolečenské zásluhy“. V roce 1991 ji prezident Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka IV. třídy.

PEJSKAR, Jožka: Poslední pocta. Památník na zemřelé československé exulanty v letech 1948–1994, sv. 4. [Fallbrook]: J. Pejskar, 1994, s. 97–98. Wikipedie – Otevřená encyklopedie, Anna Kvapilová (online, 11. 5. 2025): https://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_Kvapilov%C3%A1