Jan Adolf Lobkowicz

Narodil se jako nejmladší syn knížete Jiřího Kristiána z mělnicko-hořínské sekundogenitury dynastie Lobkowiczů a jeho manželky Anny Marie z Lichtenštejna, dcery lichtenštejnského knížete Aloise II. Vystudoval Právnickou fakultu německé Karlo-Ferdinandovy univerzity. Po své matce zdědil statek v Drahenicích na Příbramsku. Současně působil před první světovou válkou v diplomatických službách domu rakouského a zastával též úřad císařsko-královského komorníka. Roku 1932 se po náhlé smrti svého synovce Jiřího Kristiána, jenž byl hlavou mělnicko-hořínské větve rodu, ujal správy nad mělnickým velkostatkem. V letech 1938−1939 byl signatářem všech „Prohlášení české a moravské šlechty“, prostřednictvím nichž česká historická aristokracie vyjádřila svou loajalitu československému národu při mezinárodní politické krizi vyvolané nacistickým Německem. Na počátku éry druhé republiky (říjen 1938 − březen 1939) se stal mluvčím a čestným předsedou krajně pravicové a nacionalisticky orientované Akce národní obrody. Po komunistickém převzetí moci v Československu komunisty v únoru 1948 se mělnicko-hořínské větvi rodu nevyhnula rozsáhlá politická persekuce, znárodnění majetku a vyvlastnění rozsáhlých panství v Mělníce, Hoříně i Drahenicích. V důsledku toho odešel s rodinou do exilu v americké okupační zóně rozděleného Německa, kde nějaký čas žili v internačním táboře v Řezně, odkud se přestěhovali k Bodamskému jezeru. Zemřel předčasně na následky automobilové nehody.

HAZDRA, Zdeněk: Šlechta ve službách Masarykovy první republiky. Mezi demokracií a totalitními režimy. Praha: NLN, 2015, s.72. KAŠPÁRKOVÁ, Tereza: Mělnická větev Lobkowiczů ve 20. století. Diplomová práce, Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2013. Wikipedie – Otevřená enyklopedie, životopis J. A. Lobkowicze (online 4. 8. 2025): https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Adolf_z_Lobkowicz.