Bedřich Löwidt

V letech 1934−1938 studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Politicky se angažoval v německé sociálně demokratické straně a působil jako krajský důvěrník její mládežnické organizace. Po nacistické okupaci v březnu 1939 odešel do exilu ve Velké Británii, kde za podpory britské pomocné organizace Českého svěřeneckého fondu uprchlíků (Czech Refugee Trust Fund, předtím British Commitee for Refugees from Czechoslovakia) studoval obor národního hospodářství. Angažoval se v Československé odborové skupině sdružující sociální demokraty a také spolupracoval s komunistickými exulanty jako Ottou Šlingem, Anežkou Hodinovou-Spurnou, Hanušem Lomským aj. V září 1944 nastoupil jako referent pro hospodářské zpravodajství na exilové ministerstvo pro hospodářskou obnovu. Po okupaci byl na doporučení Ludvíka Frejky a Rudolfa Slánského přijat na místo referenta NHK ÚV KSČ a později se stal tajemníkem sociálně politického oddělení ÚV KSČ. Zřejmě po válce začal používat příjmení Levčík. V roce 1948 byl jmenován generálním tajemníkem Ústřední národní pojišťovny a od února 1949 zastával funkci náměstka ministra práce a sociální péče pro skupinu sociální ekonomie, kde pracoval do konce roku 1951. Poté působil ve funkci vedoucího oddělení pro lázeňské a léčebné ústavy při Ministerstvu zdravotnictví. Od počátku 50. let byl sledován Státní bezpečností pro podezření z nepřátelské „trockistické“ činnosti ve spojení s Rudolfem Slánským a dalšími osobami, avšak pro nedostatek důkazů nebyl trestně stíhán.

V letech 1963−1968 pracoval jako vedoucí oddělení Ekonomického ústavu ČSAV. Publikoval řadu odborných prací týkající se ekonomie a v pozdějších letech se zabýval teorií reforem socialismu. V roce 1968 odešel v důsledku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy do zahraničí a v emigraci působil jako sekční šéf pro centrálně plánované ekonomiky Evropské hospodářské komise při Organizaci spojených národů v Ženevě (1968−1972) a poté jako vědecký pracovník a ředitel Ústavu pro srovnávací ekonomické výzkumy v Rakousku.

Archiv bezpečnostních složek - f. Mapy zpráv zpracované Studijním ústavem MV (Z), arch. č. Z-6-367.

TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. II. díl K–P. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 268−269.