Wolfgang Salus

Narodil se jako syn významného pražského německého lékaře a spisovatele židovského původu Huga Saluse a jeho manželky Olgy. Již od dětství tíhnul k poezii a výtvarnému umění. Od útlého věku jej fascinovaly ideály mezinárodního komunistického hnutí, a proto již roku 1924 vstoupil do Komunistického svazu mládeže (Komsomol). Jako delegát této organizace se roku 1927 zúčastnil mezinárodního setkání v Moskvě, kde se seznámil s revolucionářem a sovětským politikem Lvem Davidovičem Trockým (1879–1940), jehož myšlenky a postoje v době jeho vrcholícího zápasu o moc v Sovětském svazu (SSSR) s Josifem Vissarionovičem Stalinem (1878–1953) mu učarovaly a zařadily jej do tábora jeho celoživotních přívrženců. Po Trockého vynuceném odchodu do exilu jej v letech 1929 až 1930 doprovázel na turecký ostrov Prinkipo. V této době se také stal členem „Mezinárodní levé opozice“, která představovala platformu Trockého přívrženců a jakési opoziční sdružení v rámci Komunistické (Třetí) internacionály (Kominterny). Poté, co v Komunistické straně Československa (KSČ) roku 1929 převzalo moc tzv. stalinistické křídlo vedené Klementem Gottwaldem, byl ze strany jakožto stoupenec Trockého vyloučen. Po návratu do Československa se živil jako překladatel a spisovatel. Jako předseda Sjednocené trockistické skupiny v Praze a redaktor jejího periodika „Jiskra“ se angažoval ve prospěch šíření Trockého myšlenek v tisku; celkově však skupina narážela na velkou názorovou a ideologickou roztříštěnost. Roku 1938 se stal vedoucím československé sekce Trockého Čtvrté internacionály, přímo navazující na „Mezinárodní levou opozici“. Jeho aktivity ve prospěch této organizace však pozastavila mnichovská krize na podzim 1938 a události vedoucí k obsazení českých zemí nacisty v březnu 1939. V rámci zatýkací proti odpůrcům okupační moci byl pro svůj židovský původ a politické postoje zatčen. První válečná léta strávil v koncentračním táboře v Terezíně, kde nacházel útěchu v psaní poezie. V roce 1943 byl zavlečen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde se v lednu 1945 dočkal osvobození Rudou armádou. Po návratu do osvobozené vlasti na jaře 1945 pracoval ve filmovém průmyslu. Krátce po válce se seznámil s britskou hlasatelkou a překladatelkou Mary Ellen Bakerovou, s níž se roku 1948 oženil.

Po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 společně emigrovali do Mnichova. Zde využil svých předválečných kontaktů a pracoval pro německou sekci Čtvrté internacionály. Zemřel za záhadných okolností v březnu 1953 v Mnichově. Původně bylo za příčinu jeho úmrtí považováno náhlé onemocnění plic. Investigativní práce ruské novinářky Natálie Gevorkjanové, vycházející z detailního výzkumu materiálů po otevření sovětských archívů na počátku 90. let však odhalila, že byl otráven sofistikovaným jedem v rámci společné operace sovětského Ministerstva státní bezpečnosti (MGB) a východoněmecké tajné služby Stasi (Ministerium für Staatssicherheit).

Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-6301 MV.

Avantgarda – magazín proletariátu a mládeže, Wolfgang Václav Salus: Pod praporem IV. Internacionály na život a na smrt! (online, 1. 6. 2025): https://www.avant-garda.com/post/wolfgang-v%C3%A1clav-salus-pod-praporem-iv-internacion%C3%A1ly-na-%C5%BEivot-a-na-smrt; European Jewish Archives Portal. Životopis W. Saluse (online, 1. 6. 2025): https://www.yerusha-search.eu/viewer/metadata/JMP-0256; Wikipedia – Die freie Enzyklopädie, Wolfgang Salus (online, 1. 6. 2025): https://de.wikipedia.org/wiki/Wolfgang_Salus