Karel Veselý-Štainer

V letech 1924–1926 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a do roku 1932 sloužil u dělostřelectva v Českých Budějovicích, Olomouci a Opavě. Ve 30. letech absolvoval řadu dělostřeleckých či balistických cvičení a kurzů a v letech 1932–1936 sloužil v Domažlicích. Byl vynikajícím lyžařem a v tomto sportu reprezentoval Československo (ČSR) na řadě mezinárodních soutěží. Po nacistické okupaci se stal jednou z předních osobností domácího odboje. Byl zapojen ve strukturách Obrany národa a od dubna 1940 žil v ilegalitě. Společně s prof. Josefem Grňou, kpt. gšt. Josefem Robotkou a div. gen. Vojtěchem Borisem Lužou organizoval odbojovou organizaci Rada tří a po zavraždění Luži dne 2. 10. 1944 se stal jejím zmocněncem pro oblast Čech. Spolupracoval se západními paradesanty – Calcium, Tungsten, Platinum-Pewter a Bauxit – a v letech 1944–1945 patřil k nejpřednějším a nejlepším organizátorům protinacistického odboje v protektorátu. Koncem války se podílel také na přípravách Pražského povstání v květnu 1945. Po okupaci přešel na ministerstvo vnitra (MV), změnil si jméno ze Steinera na Veselého a v letech 1945–1946 působil jako zemský velitel SNB v Čechách. V lednu 1947 opustil MV a po krátkém působení u dělostřelectva v Litoměřicích byl přemístěn v listopadu 1947 do Prahy na Hlavní štáb Ministerstva národní obrany. V květnu 1949 taktéž absolvoval Nejvyšší vojenskou akademii v Praze. V létě 1949 došlo k jeho zatčení a degradování na vojína v záloze.

Byl nezákonně vězněn až do roku 1953 a po propuštění pracoval v dělnických profesích. V roce 1965 byl rehabilitován. Stal se nositelem řady vojenských vyznamenání a byl autorem několika memoárových publikací či příspěvků v odborných periodicích.

STEHLÍK, Eduard: Karel Šteiner-Veselý. In: Vojenské osobnosti odboje 1939–1945. Praha: VHÚ Praha – VHÚ Bratislava, 2005, s. 316–317. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. III. díl: Q–Ž. Praha – Litomyšl: Paseka – Petr Meissner, 1999, s. 451.