Viktor Synek

Byl mladším bratrem komunistického funkcionáře a poslance Otty Synka. Studoval práva, která nedokončil. Poté pracoval jako úředník a aktivně působil v Komunistickém svazu mládeže (Komsomolu), kde od roku 1928 zastával funkci ústředního tajemníka a hlavního redaktora časopisu Pravda mládeže. V roce 1929 odešel do Moravské Ostravy, kde se podílel na vydávání komunistických periodik. Na přelomu 20. a 30. let byl odsouzen k několika trestům dle tiskového zákona a také došlo k jeho odsouzení k sedmi měsícům vězení podle zákona na ochranu republiky. Po propuštění se ve 30. letech dále aktivně podílel na práci v dělnickém hnutí a v KSČ, např. jako delegát VI. a VII. sjezdu KSČ (1931, 1936), pracovník ústředí Rudých odborů či jako člen vedení Průmyslového svazu dělnictva kovoprůmyslu (1932–1935). Na podzim 1938 se stal členem I. ilegálního ústředního vedení KSČ. Po okupaci v roce 1939 pobýval několik měsíců v Moskvě, kde získal instrukce pro další ilegální činnost v protektorátu. Po návratu do okupované vlasti dále aktivně působil ve vrcholném orgánu komunistického odboje. Dne 12. 2. 1941 došlo k jeho zatčení gestapem, odsouzení k trestu smrti a následné popravě v koncentračním táboře v Mauthausenu. Po Synkovi a jeho bratrovi Ottovi je dnes pojmenováno náměstí v pražských Nuslích.

KOKOŠKA, Stanislav: Synek Viktor. In: ANEV, Petr – BÍLÝ, Matěj (eds.): Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921–1989), L–Z. Praha: Academia – ÚSTR, 2018, s. 338–339. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. III. díl: Q–Ž. Praha – Litomyšl: Paseka – Petr Meissner, 1999, s. 238.