Otto Topinka

Narodil se do rodiny úředníka v Čáslavi a v roce 1910 se i s rodiči přestěhoval do Prahy. Po absolvování základního školního vzdělání navštěvoval reálku, kde v roce 1927 maturoval. Poté vystudoval obor pozemního stavitelství na Vysoké škole technické v Praze. Pracovní uplatnění naleznul koncem roku 1933 jako technický úředník („kreslič“) u pražského městského stavebního úřadu. Odborně spolupracoval především na stavbách školních budov, při navrhování výstavních expozicí či rodinných domů. Byl také vášnivým radioamatérem, což zužitkoval během nacistické okupace, kdy se zapojil do odboje konstruováním zařízení umožňujících poslech zahraničního rozhlasového vysílání. Se zbraní v ruce pak vystoupil při Pražském povstání v květnu 1945. Od říjnu téhož roku pracoval jako technický úředník na ministerstvu průmyslu, kde působil v sektoru kamene, zeminy a keramiky, později v plánování. Politicky se v této době angažoval v Československé sociální demokracii (ČSD). V období po únorovém komunistickém státním převratu v roce 1948 byl pověřen organizací nově zřizovaného Technického a výzkumného ústavu civilní ochrany v Praze, kde od ledna 1949 zastával funkci zástupce ředitele profesora Vojtěcha Krcha. Vlivem sloučení ČSD s Komunistickou stranou Československa (KSČ) v červnu 1948, se stal členem komunistické partaje.

Dne 6. 6. 1950 byl zatčen Státní bezpečností pro podezření z poskytnutí radiostanice ilegální skupině sociálních demokratů. Ve dnech 3.–5. 8. 1950 stanul před senátem Státního soudu v Praze v patnácti členné skupině osob souhrnně pojmenované jako „František Harlas a spol.“ Jako jediný ze souzených byl obžaloby zproštěn.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-6301 MV, sv. 115, arch. č. V-2614 MV.