Šaike Dan

Narodil se do početné židovské rodiny na území historického regionu Besarábie, jež byla v době před první světovou válkou součástí carského Ruska. V období dospívání byl velmi úspěšným hráčem kopané a právě skrze sport vedla jeho cesta k mezinárodnímu Makabejskému hnutí mládeže, sdružujícímu židovské studenty a žáky věnující se sportu a tělovýchově. Jako jeho funkcionář a organizátor se seznámil s myšlenkami sionismu a roku 1935 odešel na území britského mandátu v Palestině, kde se usadil v kibucu Nir Am. Ve druhé polovině třicátých let se na krátkou dobu pracovně vrátil do Evropy, kde v Rumunsku a v Československu pomáhal makabejské mládežnické organizaci. Po vypuknutí druhé světové války se zapojil do odboje proti expanzivním mocnostem Osy jako dobrovolník v armádě Spojeného království. Společně se svým přítelem Jicchakem Ben-Efraimem se roku 1944 zúčastnil parašutistického výsadku na území Rumunska, díky kterému se podařilo vysvobodit ze zajetí údajně až kolem 1400 internovaných britských a amerických pilotů. Dalším cílem této úspěšné mise byla záchrana rumunských Židů a organizace jejich přesunu do Palestiny. Po vzniku Státu Izrael v květnu 1948 byl vyslán do Jugoslávie, kde měl za úkol vytvořit podmínky pro vybudování tranzitních míst v jugoslávských přístavech a městech pro další židovskou migraci ze zemí východní Evropy do Izraele. Během pobytu v komunistické Jugoslávii, jejíž vztahy se SSSR byly kvůli nedávné tzv. roztržce na „bodu mrazu“, navázal řadu cenných kontaktů s politickými a vojenskými představiteli země a podílel se též na vyjednávání vojenské podpory Izraele v první arabsko-izraelské válce o nezávislost (1948–1950).

Po návratu do Izraele stál roku 1952 spolu se Ša´ulem Avigurem a Charlesem Jordanem u vzniku speciální vládní agentury Lishkat Hakesher (známé též pod názvem Nativ). Ta přímo navazovala na aktivity předchozí sionistické organizace Mosad le-alija bet a jejími hlavním úkolem bylo v době vzrůstající stalinistické protižidovské propagandy zajištění pomoci perzekvovaným a ohroženým Židům za tzv. železnou oponou. Kromě sociální, lékařské a náboženské pomoci měla tato agentura, finančně podporovaná ve „východním bloku“ zakázaným Americkým židovským spojeným distribučním výborem (známým v sovětských satelitních státech jako Joint), sledovala důležitý cíl v zajištění odchodu ohroženého židovského obyvatelstva do Izraele. Ze své kanceláře ve Vídni řídil síť spolupracovníků v sousedních zemích a v padesátých a šedesátých letech se stal doslova expertem na organizaci ilegální migrace z východoevropských zemí. Pro její praktické zajištění využil již zmíněné podpory Jugoslávie při zabezpečení tranzitních míst v jejích přístavech a městech. Klíčovou byla jeho role jako izraelského vyjednavače s režimem rumunského prezidenta Nicolae Ceaușescua při vyjednávání o přesídlení rumunských Židů v druhé polovině šedesátých let. Během těchto jednání se izraelské vládě podařilo zajistit výměnou za finanční kompenzace přesun více než 100 000 rumunských Židů do Izraele.

ŠMOK, Martin: Každý žid je sionista a každý sionista je špión! In: Paměť a dějiny. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2011, č.4., s. 29–39. Wikipedia – The Free Encyklopedia (online, 10. 2. 2024): https://en.wikipedia.org/wiki/Shaike_Dan