Mirko Vesel

V roce 1921 maturoval na gymnáziu v Banské Bystrici a poté vstoupil do československé armády. V letech 1921−1923 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a poté sloužil u dělostřelectva v Bratislavě. Po ustavení Slovenského státu a okupace českých zemí v březnu 1939 vstoupil do slovenské armády. V lednu 1940 se stal přednostou 4. oddělení štábu Vojenského velitelství 1 v Trenčíně. Po napadení Sovětského svazu (SSSR) hitlerovským Německem a jeho spojenci v červnu 1941 se účastnil do prosince téhož roku polního tažení na východní frontě. Po návratu na Slovensko sloužil u vojenských jednotek v Bratislavě a Trenčianských Teplicích. Vedle toho se již od počátku války také zapojil do odboje v rámci skupin „Flóra“ a později „Hela“ (spolupracovníci M. Ferjenčík, J. Golian aj.), přičemž se podílel na přípravách plánovaného povstání. Po jeho vypuknutí koncem srpna 1944 spoluvytvořil proklamace ke slovenskému národu a posléze se zapojil do povstaleckých bojů jako přednosta politické správy Velitelství 1. čs. armády na Slovensku. V říjnu 1944 byl povýšen na plukovníka dělostřelectva a zároveň se coby člen delegace Slovenské národní rady (SNR) zúčastnil vrcholných jednání s prezidentem Edvardem Benešem v Londýně a později s exilovými představiteli Komunistické strany Československa v Moskvě. Jednání se týkala především poválečného uspořádání státoprávních a národnostních poměrů v osvobozeném Československu. Po válce sloužil u velitelství dělostřelectva Vojenské oblasti 4 a od září 1946 došlo k jeho přemístění do funkce náčelníka štábu velitelství dělostřelectva Ministerstva národní obrany (MNO). V únoru 1947 byl povýšen na brigádního generála. V důsledku prošetřování jeho odbojové činnosti za války a pronikání komunistů do význačných pozic v armádě se začal cítit jako oběť intrik a v září 1947 byl na vlastní žádost poslán do výslužby. Po únorovém komunistickém státním převratu v roce 1948 emigroval na Západ, načež byl v roce 1950 zbaven vojenských hodností, které mu byly vráceny in memoriam v roce 1991.

Žil ve Spolkové republice Německo, kde zastával práce soustružníka či zámečníka a v roce 1970 šel do důchodu.

BAKA, Igor: Vesel Mirko. In: Vojenské osobnosti odboje 1939–1945. Praha: VHÚ Praha – VHÚ Bratislava, 2005, s. 314.