Vlasta Vrázová

Vyrůstala v USA v rodině spisovatele a cestovatele Enriqua Stanka Vráze (1860–1932) a jeho manželky Vlasty. Po absolvování školního vzdělání nastoupila v redakci krajanského deníku Chicago Daily Svornost, který vydával její dědeček z matčiny strany August Geringer (1842–1930) v USA od roku 1875. Její články však vycházely také v dalších tiskovinách (např. Amerikán, Svobodné Československo). Během první světové války se její rodina angažovala v pomoci při organizování protirakouského odboje Tomáše Garrigue Masaryka, čímž se významně podílela na vzniku samostatného Československa (ČSR) v říjnu 1918. V redakci chicagské Svornosti působila Vlasta Vrázová do roku 1921, načež se s rodiči přestěhovala do ČSR, kde pomáhala otci při vyučování až do jeho smrti v roce 1932. Poté se věnovala novinářské a vydavatelské činnosti. Vlivem jejího přičinění tak mohla například vyjít v roce 1937 v České grafické unii kniha věnovaná jejímu otci „Život a cesty E. St. Vráze“. V důsledku svých aktivit souvisejících s odmítáním německého nacionalismu a podporou československé státnosti, se ocital na „černé listině“ nacistů, v důsledku čehož musela po okupaci opustit v dubnu 1939 Protektorát Čechy a Morava. Vrátila se do USA, kde se ve spolupráci s předsedkyní československého Červeného kříže, Alicí Masarykovou, podílela na založení první československé odbočky při americkém Červeném kříži. Zároveň se v průběhu druhé světové války dále angažovala v pomoci exilové vládě Edvarda Beneše. Po okupaci se v roce 1945 vrátila do ČSR, kde jako představitelka sociální pomoci American Relief for Czechoslovakia organizovala rozdělování přídělů potravin, šatstva či léků mezi obyvatelstvo. Vedle toho se také podílela na vydávání otcových knih a během svých cest do USA se výrazně angažovala při prohlubování a upevňování vzájemných vazeb s tamními československými komunitami. V roce 1946 obdržela Československý řád Bílého lva za podporu poválečné obnovy ČSR. V dubnu 1949 byla zadržena Státní bezpečností a krátký čas vězněna kvůli podezření ze „špionáže“, jíž se měla dopustit ve spojení s bývalým zaměstnancem ministerstva zahraničního obchodu Karlem Nigrínem (1904−1982). Po protestech americké vlády byla z vazby propuštěna a vyhoštěna ze země. Po návratu do USA se stala předsedkyní Československé národní rady americké a dále se angažovala v československých krajanských a exulantských kruzích.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-3342 MV.

ANDERLE, Petr: Vlasta Vrázová (online, cit. 20. 2. 2025): https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/osobnost-kruta-tecka-za-zivotem-e-stanka-vraze.A150114_105236_p_veda_wag/tisk Vlasta Vrazova Speaks Tonight At C. S. P. S. In: The Gazette. Cedar Rapids, Iowa,11. 2. 1940, p. 14. Daughter of Czech World Traveler to Speaks Here. In: In: The Gazette. Cedar Rapids, Iowa, 26. 9. 1943, p. 17. Slečna Vlasta Vrázová ve službách American Relief. In: Hospodář. Omaha, Nebraska, 15. 10. 1945, p. 36. Wikipedie – Otevřená encyklopedie, Vlasta Vrázová (online, 20. 2. 2025): https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlasta_Vr%C3%A1zov%C3%A1