Františka Zemínová

Absolvovala obchodní školu a poté pracovala jako účetní a prodavačka v Praze. Od roku 1897 se se podílela na aktivitách České strany národně sociální (v letech 1919−1926 Československá strana socialistická, poté Československá strana národně socialistická, ČSNS), jejíž členkou se stala v roce 1912. Společně s novinářkou a političkou Františkou Plamínkovou založila v roce 1905 Výbor pro volební práva žen a stála také u zrodu dalších ženských spolků. Účastnila se odboje za první i druhé světové války a v letech 1918–1938 a 1945–1948 působila jako předsedkyně Ústředí žen v ČSNS, v níž zastávala také funkci místopředsedkyně. V letech 1918−1939 a 1945−1948 byla také poslankyní Národního shromáždění (NS). Po komunistickém únorovém převratu v roce 1948 odešla z politického života. V roce 1949 byla zatčena a posléze odsouzena v politickém procesu s „Miladou Horákovou a spol.“ ke 20 letům odnětí svobody.

Vězněna byla v Praze, Jihlavě a v Plzni. Zbytek výkonu trestu jí byl prominut v roce 1960 na základě amnestie prezidenta republiky.

TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. III. díl Q–Ž. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 561. TOMEŠ, Josef. Slovník k politickým dějinám Československa 1918–1992. Praha: Jiří Budka, 1994, s. 224. Fórum 50% (online k 20. 6. 2022): https://padesatprocent.cz/cz/zpravodajstvi/prvorepublikovy-quotzensky-politikquot-frana-zeminova