Josef Bartík

V letech 1908−1915 studoval Vyšší reálné gymnázium v Sušici. Po vypuknutí první světové války narukoval do rakousko-uherské armády a na italské frontě byl zajat. V lednu 1917 se přihlásil do československých dobrovolnických jednotek v Itálii, s nimiž se zúčastnil řady bojů. Po návratu do nově vzniklého Československa (ČSR) působil jako referent ve zpravodajském oddělení hlavního štábu se zaměřením na Rumunsko a Itálii. Později se stal referentem pátrací skupiny a od roku 1935 vedl kontrarozvědnou obrannou sekci 2. (zpravodajského) oddělení. Těsně před začátkem nacistické okupace odletěl dne 14. 3. 1939 se skupinou československých zpravodajců vedených legendárním plk. gšt. Františkem Moravcem do Velké Británie. V počátcích druhé světové války plnil zpravodajské úkoly v Polsku a ve Francii, posléze působil ve II. (zpravodajském) oddělení exilového ministerstva národní obrany (MNO), kde v letech 1941−1942 zastával pozici přednosty. V letech 1942−1945 vedl zpravodajský odbor exilového ministerstva vnitra (MV). V březnu 1945 byl pověřen organizací zpravodajství a státní bezpečnosti na osvobozeném území ČSR. Po válce zastával v dubnu 1945 až lednu 1946 post přednosty odboru politického zpravodajství MV. V srpnu 1945 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. V důsledku pronikání komunistů do význačných pozic ve zpravodajských a bezpečnostních složkách byl nucen z MV odejít a byl přidělen k I. odboru MNO. Krátce po komunistickém státním převratu v únoru roku 1948 byl zatčen a v září téhož roku odsouzen za „vyzrazení služebního tajemství“ a „zneužití funkce“ k pětiletému vězení. Trest si odpykával na Mírově, Pankráci, v Ruzyni a v Leopoldově. Po odpykání čtyř let byl propuštěn na svobodu a záhy opětovně zatčen dne 27. 8. 1952 v souvislosti s kauzou „Rudolfa Slánského a spol."

Měl čelit novému obvinění za svoji údajnou spolupráci se „spiklenci“ okolo Rudolfa Slánského, avšak dne 16. 10. 1953 vyšší vojenský prokurátor trestní stíhání zastavil a Josef Bartík byl propuštěn na svobodu. Poté pracoval jako zásobovač v Praze. V listopadu 1965 byl rehabilitován.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-96, sv. 1–2.

ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ, Zlatica: Bartík Josef. In: Vojenské osobnosti odboje 1939–1945. Praha: VHÚ Praha – VHÚ Bratislava, 2005, s. 16.