Karol Bedrna
Právník, okresní i krajský soudce, účastník protinacistického odboje, místopředseda Národního soudu v Bratislavě a předseda Hlavního soudu v Bratislavě, náměstek u Státního soudu Praha – oddělení Bratislava, vysokoškolský pedagog, náměstek na Ministerstvu školství, věd a umění (MŠVU) a Ministerstvu kultury (MK).
Účast v procesech
1950, Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice – Horáková a spol., Direktorium, Akce Střed
| Role: soudce
| přísedící
Životopis
V letech 1920–1926 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (titul JUC.) a později i Právnickou fakultu Univerzity Komenského (PraF UK) v Bratislavě (JUDr.), kde také dosáhl v roce 1953 docentury. V roce 1923 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ), v pozdějších letech psal do stranického tisku a zabýval se překlady (především sovětských autorů) z oblasti odborné i krásné literatury. Po studiích nastoupil do přípravné soudcovské služby jako praktikant u Vrchního soudu v Praze s přidělením k Okresnímu soudu v Kolíně (1926–1927) a poté k Zemskému soudu civilnímu v Praze (1927–1929). Po složení soudcovcké zkoušky působil u Krajského soudu civilního v Praze, posléze jako okresní soudce a předseda soudu u Okresního soudu ve Vyššími Svidníku (1932–1937). V období samostatného Slovenského státu byl soudcem a předsedou soudu u Krajského soudu v Levoči, kde setrval i v poválečném období až do roku 1948. Během osvobozování republiky se aktivně účastnil Slovenského národního povstání jako velitel partyzánského oddílu. V rámci poválečných retribucí byl delegován v letech 1946–1947 jako místopředseda soudu k Národnímu soudu v Bratislavě. Od února 1948 do listopadu téhož roku působil jako předseda Hlavního soudu v Bratislavě a v období únorového komunistického převratu byl také předsedou Akčního výboru justičních zaměstnanců a poté i členem tzv. právnické komise Ministerstva spravedlnosti pro kodifikaci práva a komise pro zařazování osob do táborů nucených prací. Od listopadu 1948 byl dosazen ke Státnímu soudu Praha – oddělení Bratislava, kde působil do roku 1952 jako náměstek (vedoucí oddělení). Během působení u Státního soudu se podílel na organizaci a průběhu řady politických procesů počátku padesátých let (především na Slovensku), kromě monstrprocesu s „dr. Miladou Horákovou a spol.“ se jednalo např. o kauzy „Ján Ursíny a spol.“ či „Ján Vojťašák a spol.“ Od roku 1950 také vyučoval na PraF UK v Bratislavě, kde v letech 1952 až 1953 působil i jako děkan.
V letech 1953–1955 byl náměstkem na MŠVU a poté v letech 1955–1959 zastával tutéž funkci jako náměstek na MK. Během své právnické kariéry publikoval řadu právních textů, např. „Február 1948. Právny obzor, roč. 35, 1952, č. 2, s. 109–114.“; „Účasť prokurátora v konání podl'a § 6 Osp, Právny obzor, roč. 35, 1952, č. 9, s. 814–827.“
K dalšímu čtení
PAŽOUT, Jaroslav – ZÍTEK, Adam a kol.: Lexikon nejvyšších představitelů československé justuce a prokuratury v letech 1948–1989. Prah: ÚSTR, s. 31–34.

i
Narození:
23. 1. 1901
Český Brod (okr. Kolín)
Český Brod (okr. Kolín)
Úmrtí:
20. 1. 1959
Bratislava
Bratislava
Jiné varianty jména a přezdívky:
Dr Karol, Dr. Karol, Karel Bedrna
Člen KSČ:
Ano
Národnost:
slovenská