Šimon Čermák

Vyučil se zahradníkem v Nitře. Od mládí byl členem židovské organizace Bne Akiba i Komunistického svazu mládeže (Komsomol). Po vyhlášení Slovenského státu v březnu 1939 se zapojil do odbojových aktivit ilegální Komunistické strany Slovenska (KSS) a podporoval místní partyzánské hnutí. Vzhledem ke svému židovskému původu a zapojení v KSS byl internován v pracovním táboře pro Židy v obci Nováky. Velká část jeho rozvětvené rodiny zahynula v koncentračních táborech. V srpnu 1944 se připojil k partyzánské jednotce. Po příchodu do Košic, ještě před koncem války v dubnu 1945, začala jeho strmá kariéra v rámci represivních složek Československa. Ačkoliv ještě nedosáhl věku 21 let nutného pro přijetí do služby v rámci formujícího se Sboru národní bezpečnosti (SNB), byl na příkaz představitele Ústředního výboru KSS (ÚV KSS) Š. Gažíka zařazen do služby jako výkonný orgán. Do února 1946 pracoval jako referent na pátém oddělení první sekce VI. odboru ministerstva vnitra (MV) a poté až do konce roku 1947 vedl skupinu při prvním oddělení tohoto útvaru. Během únorového komunistického státního převratu v roce 1948 organizoval tzv. akční výbor na ministerstvu pošt. Po přesídlení do Bratislavy pak dále působil ve zpravodajských a represivních složkách (např. náčelník 1. odd. pověřenectva vnitra) a od srpna 1950 až do svého zatčení v dubnu 1951 vykonával v hodnosti štábního kapitána funkci zástupce krajského velitele StB v Bratislavě. V roce 1951 se oženil s rozvedenou kolegyní Elzou Krejčířovou. Společně byli zatčeni dne 13. 4. 1951.

Rozsudkem ze dne 9. 12. 1953 byl odsouzen k 18 letům odnětí svobody. Jeho manželka byla v době věznění ve vysokém stupni těhotenství a ve vazbě porodila dceru Dagmaru. Na svobodu byla propuštěna bez soudního přelíčení po dvou letech od zatčení. Čermák se ve výkonu trestu zavázal ke spolupráci s StB. Po revizi jeho případu byl dne 23. 10. 1958 propuštěn na svobodu a v roce 1963 se dočkal rehabilitace. Také na svobodě dále spolupracoval s StB, které předával zprávy o údajných sionistech v oblasti kultury na Slovensku. V roce 1964 emigroval s manželkou i dcerou za svými příbuznými do Izraele.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-69, arch. č. MNB-72; sb. Svazky tajných spolupracovníků (TS-MV), sign. TS-587065 MV; f. Personální spisy příslušníků MV (KP), evid. č. KP-381/23.

SIVOŠ, Jerguš: Elza Krejčírová-Čermáková, žena v operatíve ŠtB. In: Paměť a dějiny. Praha: ÚSTR, 2013, č. 4, s. 78−85.