Josef Černý

Po vychození pěti tříd obecné a čtyř tříd měšťanské školy v Přelouči, pracoval v letech 1918–1922 jako dělník v pardubické továrně na mlýnské stroje Josef Prokop a synové. Poté nastoupil zaměstnání v přeloučské továrně na nábytek, kde působil v letech 1922–1923. Následovalo vykonání povinné vojenské služby, po jejímž dokončení pracoval do roku 1927 jako dělník v pardubické továrně na výrobu mlýnských strojů Hübner & Opitz. V roce 1927 se oženil s majitelkou obchodu se smíšeným zbožím, pročež se začal učit na obchodního příručího, výuční list získal v roce 1931. Vedle toho vykonával zaměstnání obchodního cestujícího u firmy Jan Bendl a syn v Chrudimi. V roce 1932 si pronajmul cihelnu v Mikulovicích, kterou provozoval do roku 1938. V letech 1933–1938 se angažoval v Republikánské straně malorolnického a zemědělského lidu v Mikulovicích. Později si dodělal účetnický kurs s psaním na stroji a dne 1. 4. 1938 nastoupil zaměstnání jako úředník v pojišťovně v Albrechticích. Během nacistické okupace byl v roce 1944 tzv. totálně nasazen jako úředník u První nemocenské pojišťovny v Pardubicích. V pojišťovně zůstal také po osvobození, v roce 1946 byl jmenován ředitelem její pardubické oblastní úřadovny. V druhé polovině roku se začal politicky angažovat v Československé straně národně socialistické (ČSNS) v Mikulovicích, kde se v roce 1947 stal předsedou její místní organizace. V roce 1945 také čelil nařčení z někdejšího členství v kolaborantské Vlajce, výrokem trestně nalézací komise ONV v Pardubicích byl nakonec zproštěn obvinění. Po únorovém komunistickém státním převratu v roce 1948 byl z ředitelské pozice sesazen (tzv. vyakčněn) a od poloviny března 1948 nastoupil zaměstnání v lanškrounském hotelu Slavie. Také odsud byl v důsledku poúnorových společenských změn propuštěn a v březnu 1949 začal pracovat jako pomocný zemědělský dělník na Státním statku v Dražkovicích. V červnu téhož roku opětovně změnil zaměstnání a začal dělat účetního nádražní restaurace ve Staré Pace, posléze pak v Kolíně. Dne 19. 7. 1949 byl zatčen Státní bezpečností (StB) a nakonec obviněn z údajného organizování ilegálních skupin spjatými s někdejšími národněsocialistickými funkcionáři na Pardubicku, vydávání nezákonných tiskovin, pomoci k realizaci útěku do zahraničí a napojení na agenta americké zpravodajské služby. Vedle toho měl taktéž navázat styk s někdejším národněsocialistickým poslancem Františkem Přeučilem, jemuž měl nabídnout svoji ilegální skupinu.

Ve dnech 5.–8. 7. 1950 stanul v Pardubicích v rámci osmadvacetičlenné skupiny obviněných souhrnně pojmenované jako „Josef Černý a spol.“ před senátem Státního soudu Praha, jímž byl uznán vinným z trestných činů velezrady a vyzvědačství a odsouzen na doživotí.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-1210 HK.