Oldřich Černý

Po maturitě na brněnském reálném gymnáziu navštěvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity (FF MU) v Brně. Během studií se stal členem brněnské Komunistické studentské frakce (Kostufra) a později vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ), kde zastával funkce okresního vedoucího a člena výboru městské organizace KSČ. Od roku 1938 působil jako pomocná vědecká síla na FF MU až do uzavření vysokých škol nacisty v roce 1939. V letech 1940–1941 se živil jako pomocný učitel a v roce 1942 nastoupil místo revidenta Svazu zahradnicko-vinařského v Praze. Záhy po okupaci se zapojil do protinacistického odboje v rámci skupiny „V boj“ a brněnských podzemních struktur KSČ. V důsledku sílících represí byl donucen žít v ilegalitě pod pseudonymem „Oldřich Věrný“ až do počátku září 1943, kdy došlo k jeho zatčení. Zbytek války strávil ve vyšetřovací vazbě a v koncentračním táboře Buchenwald, odkud se vrátil s podlomeným zdravím. Po okupaci se stal zmocněncem ÚRO v hospodářské skupině lihovarnického průmyslu a v roce 1946 i generálním ředitelem znárodněného Československého lihovarnického průmyslu, n. p. Na hospodářských úsecích působil i v rámci vrcholných poradních orgánů – NHK ÚRO a ÚV KSČ. V roce 1950 byl jmenován ředitelem Československého tabákového průmyslu, n. p. V listopadu 1952 byl zatčen.

Odsouzen byl dne 25. 2. 1954 ke 20 letům odnětí svobody. Záhy po odsouzení se marně odvolával na nejrůznější odpovědná místa se žádostí o revizi procesu. Vězněn byl v Leopoldově, kde dne 4. 5. 1956 zemřel na infarkt. V roce 1963 byl rehabilitován.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-93, sv. 8.

Národní archiv - sb. Správa sbornu nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Oldřicha Černého.

Dokumentární pořad České televize Zvědavá kamera. Díl Svědectví pro výstrahu. Režie: Karel Fuksa, Milan Tomsa. Československá televize 1968. Dostupné (online 28. 8. 2022): https://www.ceskatelevize.cz/porady/1006323478-zvedava-kamera/20754215554/