Miloš Čeřovský

Narodil se do rodiny pražského advokáta Františka Čeřovského, jenž byl známý svým zastupováním homosexuálů v období první republiky. Miloš Čeřovský po maturitě na gymnáziu studoval v letech 1935–1937 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a poté působil jako advokátní koncipient. Po nacistické okupaci byl zatčen gestapem a v letech 1939–1942 vězněn v koncentračním táboře pro svou účast ve studentském hnutí. Po zbytek druhé světové války poté pracoval ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu (1943–1944) a jako dělník v truhlářství (1944–1945). Po osovobození vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ) a působil jako koncipient v advokátní kanceláři svého otce (1945–1948). Počátkem padesátých let byl zapsán na seznamu advokátů pro přelíčení konaná před Státním soudem Praha. V rámci monstrprocesu proti „dr. Miladě Horákové a spol.“ zastupoval obviněné Františka Přeučila a Zdeňka Pešku.

V letech 1951 až 1968 byl vedoucím Městského sdružení advokátů v Praze a v polovině padesátých let ho krátce evidovala Státní bezpečnost (StB) jako tajného spolupracovníka. Od 9. 4. 1968 do 22. 5. 1969 působil ve funkci generálního prokurátora, v níž se zasadil o zřízení komisí, které měly dokumentovat porušování tzv. socialistické zákonnosti v padesátých letech. Z funkce generálního prokurátora byl odvolán v důsledku změny politické situace po okupaci vojsky Varšavské smlouvy (oficiálně pro „špatné řízení prokuratury“). V roce 1970 došlo k jeho vyloučení z KSČ a poté byl zařazen na seznam „exponentů pravice“.

PAŽOUT, Jaroslav – ZÍTEK, Adam a kol.: Lexikon nejvyšších představitelů československé justuce a prokuratury v letech 1948–1989. Prah: ÚSTR, s. 61–63.