Rudolf Císař

Ve druhé polovině 30. let se zapojil do aktivit Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku, který podporoval republikánské síly ve španělské občanské válce (1936‒1939). Mimoto také udržoval kontakty s předními osobnostmi kolem Dělnické akademie, které se v prvních letech okupace podílely na aktivitách ústředních organizací a skupin protinacistického odboje levicového charakteru. Po nacistické okupaci zbytku českých zemí Německem v březnu 1939 se zapojil do odboje pod krycím jménem „Ruda“, načež se stal ústřední postavou skupiny „RU-DA“, čítající na 150 osob (13 členů za okupace popraveno). Dle poznatků Historicko-dokumentační komise Ministerstva národní obrany ze 70. let, která potvrdila jeho skupině odbojový charakter s časovým vymezením od 15. 3. 1939 do 11. 8. 1944, se společně se svými kolegy podílel na obstarávání falešných legitimací, distribuci ilegálních tiskovin a podpoře vězněných osob. Mimoto patřilo mezi hlavní devízy jeho skupiny také obstarávání špionážních informací, které zasílali moskevskému a londýnskému exilu do zahraničí jednak prostřednictvím vysílacích stanic, jednak ve spojení se sovětským konzulem Jakovlevem (v letech 1939‒1941) či švédským konzulem Gillisem Rosborgem (ten to po válce potvrdil). Aktivity části členů jeho skupiny byly odhaleny a dne 21. 10. 1941 došlo v rámci prvního stanného práva k jeho zatčení. Dne 6. 2. 1942 byl transportován do koncentračního tábora v Mauthausenu, odkud putoval ve zbědovaném stavu dne 9. 11. 1942 do lágru v Dachau. Mezitím nezatčení členové jeho skupiny pokračovali v odbojových aktivitách, k nimž nadále patřilo obstarávání zpravodajských informací (např. z okruhu K. H. Franka) či obstarávání potravin a léků vězňům koncentračních táborů ve spolupráci se zaměstnanci Státního zdravotního ústavu v Praze. V srpnu 1944 proběhlo další rozsáhlé zatýkání v důsledku čehož byl v listopadu 1944 opětovně převezen z Dachau do vyšetřovací vazby gestapa v Praze. Po dalších výsleších byl eskortován do věznice gestapa v Malé pevnosti v Terezíně, kde se dočkal osvobození v květnu 1945. V roce 1946 byl předvolán jako svědek při procesu s K. H. Frankem, v němž vypovídal o otřesných podmínkách v koncentračních táborech.

Archiv bezpečnostních složek - f. Stíhání nacistických válečných zločinců (f. 325), sign. 325-157-2.

PACNER, Karel: Československo ve zvláštních službách (1939-1945) díl II. Praha: Themis, 2002. GEBHART, Jan ‒ KOUTEK, Jaroslav ‒ KUKLÍK, Jan: Na frontách tajné války. Praha: Panorama, 1989.