Jaromír Doležal

Pocházel z rodiny řídícího učitele. Po maturitě na gymnáziu v Pelhřimově v roce 1903 se přihlásil ke studiu slavistiky na Filozofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Z existenčních důvodů se v následujícím roce přestěhoval do Vídně, kde přijal místo úředníka a později knihovníka na tamějším ministerstvu obchodu. Při práci pokračoval ve studiích filozofie a srovnávací slavistiky na vídeňské univerzitě, která úspěšně dokončil roku 1908. Léta strávená v hlavním městě rakouské monarchie měla klíčový význam pro jeho profesní růst a získání četných vazeb. Byl činný v Akademickém spolku českých studentů a navázal vztahy s důležitými osobnostmi tamního českého kulturního života, jako například s J. S. Macharem, I. Olbrachtem, E. Saudkem a dalšími. Během pobytu ve Vídni si dokonale osvojil němčinu, polštinu i srbochorvatštinu a věnoval se překladu z těchto jazyků pro místní českou menšinu. Již v průběhu studia se zevrubně seznámil s filozofickým a sociologickým dílem T. G. Masaryka, jež ho celoživotně ovlivnilo. S Masarykem − v té době poslancem Říšské rady − se měl možnost osobně seznámit roku 1909, kdy jako tlumočník doprovázel ruského generála V. M. Volodimirova na cestě po Balkáně. Věnoval se překladům srbské literatury a také vlastní literární a publicistické činnosti; pod pseudonymem K. J. Pojezdný psal především o kulturních poměrech v předválečné Vídni a aktuální situaci slovanských národů. Po vypuknutí první světové války byl pro své kontakty s Masarykem rakouskými úřady na krátkou dobu uvězněn a poté až do konce války pracoval na pozici účetního kontrolora v rakousko-uherské armádě. Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918 uplatnil jako čerstvě promovaný doktor filozofie (PhDr.) své profesní zkušenosti ve službách diplomacie. V letech 1918−1929 působil jako konzul ve Vídni, od roku 1929 pak pracoval jako odborový rada ve zpravodajské sekci československého ministerstva zahraničí. V letech 1931−1934 zastával post československého konzula v Poznani. Současně se věnoval psaní knih pro mládež, v nichž byla častým námětem příroda. Mimoto se taktéž věnoval soustavnému studiu a publikační činnosti k dílu prezidenta T. G. Masaryka; vrcholem tohoto snažení byla rozsáhlá kniha „80 let T. G. Masaryka“, vydaná k prezidentovým osmdesátým narozeninám. V polovině třicátých let byl povýšen na ministerského radu a věnoval se mj. rozboru tehdejší polské protičeskoslovenské publicistiky. Po okupaci českých zemí nacistickým Německem v březnu 1939 odešel na vlastní žádost do penze a zabýval se literární, překladatelskou a tlumočnickou činností. Po osvobození Československa v roce 1945 se opět vrátil na ministerstvo zahraničních věcí, kde působil jako titulární generální konzul. Jeho tlumočnické a lingvistické dovednosti byly využity mj. v březnu 1946 v procesu s německým státním ministrem pro protektorát Čechy a Morava K. H. Frankem.

Záhy po procesu odešel znovu do penze. V době po komunistickém státním převratu v únoru 1948 se v soudobém tisku věnoval především líčení cest a vazeb významných osobností českých národních dějin (např. Karel Havlíček Borovský, Josef Dobrovský, Julius Zeyer) na Rusko a psaní literatury pro děti a mládež.

DEJMEK, Jindřich: Diplomacie Československa, Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992). Praha 2013, s. 53−54. DOLEŽAL, Jaromír: 80 let T.G. Masaryka. Praha: Státní nakladatelství, 1929. PAVLINCOVÁ, Helena: Masarykův vídeňský životopisec. In: Filosofický časopis 71. Praha: Filosofický ústav AV ČR, v. v. i., 2023, č. 4, s. 697−708. Wikipedie – Otevřená encyklopedie: Jaromír Doležal (online, 30. 3. 2026): https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarom%C3%ADr_Dole%C5%BEal