Karel Dufek

V roce 1935 maturoval na gymnáziu ve Velkém Meziříčí a v této době se stal také členem Komunistické strany Československa (KSČ). Poté studoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kterou nedokončil z důvodu odchodu do španělské občanské války a vstupu do tzv. interbrigád. Po porážce republikánských jednotek v roce 1939 byl internován ve Francii a po vypuknutí války se zúčastnil bojů v československé zahraniční armádě. Posléze odešel do Velké Británie, kde byl jako komunista dočasně uvězněn. V letech 1941−1944 pracoval jako soustružník v továrně na letecké součástky. Poté nastoupil místo úředníka v exilovém ministerstvu sociální péče, jímž byl v roce 1945 vyslán jako repatriační důstojník do Německa rozděleného mezi spojenecké okupační zóny. V září 1947 vstoupil do služeb ministerstva zahraničních věcí (MZV), kde působil v německém oddělení. Zároveň byl tajnou spojkou ke generálnímu tajemníkovi Rudolfu Slánskému a organizátorovi mezinárodního oddělení Ústředního výboru KSČ (ÚV KSČ) Bedřichu Geminderovi. Po komunistickém státním převratu v únoru 1948 působil od listopadu 1949 do března 1951 jako vyslanec v Turecku. Po návratu byl v lednu 1952 zatčen.

V hlavním procesu s „Rudolfem Slánským a spol.“ vystoupil jako svědek. Po odsouzení k 25 letům vězení dne 26. 5. 1953 byl vězněn ve Valdicích a v Ruzyni. Na svobodu se dostal v roce 1955 a o rok později se dočkal rehabilitace. Od podzimu 1956 pracoval v Ústavu mezinárodní politiky a ekonomie (ÚMPE) jako šéfredaktor měsíčníku Mezinárodní politika. Od února 1965 opět pracoval na MZV, kde posléze vedl do roku 1968 tiskový odbor. Od září 1969 do dubna 1971 byl velvyslancem v Brazílii.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-96, sv. 7.

DEJMEK, Jindřich a kol.: Diplomacie Československa. Díl II.: Biografický slovník československých diplomatů. Praha: Academia, 2003, s. 313. Paměť národa, Karel Dufek (online, 3. 8. 2022): https://www.pametnaroda.cz/cs/dufek-karel-20060911-0