V roce 1920 absolvoval elektrotechnické inženýrství na české Vysoké škole technické v Praze a o dva roky později dosáhl doktorátu. Ve 20. letech pracoval jako inženýr u firmy Českomoravská–Kolben–Daněk (ČKD) v Praze–Vysočanech. Zároveň byl od roku 1928 členem představenstva Elektrotechnického svazu československého a jeho Mezinárodního elektrotechnického výboru. V letech 1930−1937 působil jako zástupce přednosty a v letech 1937−1945 jako přednosta strojního oddělení Vítkovických kamenouhelných dolů v Moravské Ostravě. Byl také soudním znalcem v oborech provozu elektráren a zařízení vysokého a nízkého napětí, důlní elektrotechniky a strojírenství. V červenci 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ) a v listopadu téhož roku byl jmenován ústředním ředitelem Československých závodů těžkého strojírenství, n. p. (ČZTS), jehož hlavním úkolem bylo řídit přechod válečné výroby na mírovou, reorganizovat znárodněný průmysl a zakládat národní podniky. Od roku 1945 působil také jako člen Národohospodářské komise Ústředního výboru KSČ (NHK ÚV KSČ) a od roku 1947 jako předseda její kovosekce. Během komunistického únorového převratu v roce 1948 byl členem tzv. ústředního akčního výboru v Praze. Po zrušení generálního ředitelství ČZTS působil ve funkci ředitele Výzkumného ústavu těžkého strojírenství. Dne 22. 10. 1952 byl zatčen.
František Fabinger
Inženýr elektrotechniky, přednosta strojního oddělení Vítkovických kamenouhelných dolů, soudní znalec v oblasti elektrotechniky a důlního strojírenství, ředitel Československých závodů těžkého strojírenství, n. p. (ČZTS), člen Národohospodářské komise Ústředního výboru Komunistické strany Československa (NHK ÚV KSČ).
Účast v procesech
Životopis
Na základě rozsudku ze dne 7. 8. 1954 byl odsouzen na 21 let odnětí svobody pro údajnou sabotáž tuzemského hospodářství. Vězněn byl v Opavě, Ruzyni a na Pankráci. V březnu 1958 mu byl na základě nového rozsudku trest snížen na šest let a dne 22. 10. 1958 byl propuštěn na svobodu. Poté pracoval v projektovém oddělení těžkých strojů v ČKD, n. p. V roce 1963 byl rehabilitován.
Prameny
Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-27.
Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy, vězeňský spis Františka Fabingera.
K dalšímu čtení
MAYER, Daniel: Fabinger František. In: Biografický slovník českých zemí. Ep−Fe. Praha: Academia – Historický ústav AV ČR, 2013, s. 39.
Kolín
Praha