Menu

Gusta Fučíková

Publicistka, překladatelka, redaktorka, aktivistka ženských a mírových levicových organizací, členka Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) a poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Účast v procesech

1952, Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským  |  Role: svědek

Životopis

V roce 1921 maturovala na obchodní akademii v Praze a poté neúspěšně studovala Vysokou školu obchodní. V době studií se stýkala s levicově smýšlejícími studenty, v roce 1923 se seznámila se svým budoucím manželem Juliem Fučíkem a o rok později vstoupila do Komunistické strany Československa (KSČ), v níž od druhé poloviny 20. let podporovala Gottwaldovu frakci volající po bolševizaci strany. Pracovala jako úřednice na ministerstvu školství a národní osvěty (1924−1927), poté působila v aparátu komunistického Mezinárodního všeodborového svazu (1927−1929) a zároveň se podílela na činnosti české redakce Mezinárodní tiskové korespondence v Berlíně. V letech 1929−1936 pracovala jako korespondentka obchodního zastupitelství Sovětského svazu (SSSR) a poté působila v redakci Rudého práva jako překladatelka z němčiny a ruštiny. První manželství bylo pouze účelovým sňatkem k získání prostředků pro činnost KSČ (rozvedeni v roce 1933), jejím druhým mužem se stal v roce 1938 Julius Fučík (svědkové Jan Šverma a Bedřich Reicin). V důsledku odbojových aktivit svého manžela byla v letech 1942−1945 vězněna, naposledy v koncentračním táboře Ravensbrück. Po válce pracovala jako redaktorka v nakladatelství Svoboda (1945−1967), angažovala se v Československém výboru obránců míru a stala se vůdčí postavou „ochraňující“ kult popraveného manžela, prezentovaného dle oficiálních komunistických ideologických kritérií.
V 50. letech se výrazně angažovala pro oficiální politiku KSČ, což vedlo k jejímu odchodu do ústraní v 60. letech, po odhalení tzv. kultu osobnosti a revizích politických procesů. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 podporovala oficiální politiku tzv. normalizace, za což byla zahrnuta řadou funkcí v mezinárodních a ženských organizacích. Také se stala členkou Ústředního výboru KSČ (1971−1986) či poslankyní Sněmovny lidu Federálního shromáždění (1971−1981).

K dalšímu čtení

PERNES, Jiří: Komunistky s fanatismem v srdci. Praha: Brána, 2006. PROCHÁZKOVÁ, Lenka: Fučíková Gusta. In: Biografický slovník českých zemí. Fu−Gn. Praha: Academia – Historický ústav AV ČR, 2016, s. 477−478. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. I. díl A–J. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 350.
Narození:
28. 8. 1903
Ostředek (okr. Benešov)
Úmrtí:
25. 3. 1987
Praha
Jiné varianty jména a přezdívky:
Gustava
Člen KSČ:
Ano
Národnost:
česká
Manžel / manželka:
Vladimír Ležák-Borin (1902, účelový sňatek), Julius Fučík (1903)