Albert Hardtke

Pocházel z početné evangelické rodiny. Vyučil se obchodním příručím a vzdělání si posléze doplnil studiem soukromé obchodní školy. V roce 1916 narukoval do německé armády na západní frontu první světové války. Po kapitulaci Německa zůstal u svého regimentu do roku 1920 jako civilní zaměstnanec a po propuštění nastoupil k ochranné policii. Nejdříve sloužil v Paderbornu, načež došlo v prosinci 1920 k jeho přeložení do Berlína. Zde navštěvoval policejní školu, z níž byl na vlastní žádost v únoru 1930 propuštěn. Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byl v roce 1933 přijat jako asistent ke kriminální policii v Dortmundu, o dva roky později následovalo jeho přeložení do Kielu, kde záhy vystudoval trestní právo. V roce 1936 se vrátil do Berlína ve funkci komisaře kriminální policie. V tom samém roce vstoupil do NSDAP. V říjnu 1937 se stal kriminálním komisařem gestapa v Kielu, později došlo k jeho povýšení do hodností SS-Obersturmführera a SS-Hauptsturmführera. Po okupaci zbytku českých zemí nacistickým Německem v březnu 1939 byl pověřen vedením venkovní úřadovny německé tajné státní policie – gestapa – v Hradci Králové, přičemž v této funkci setrval až do osvobození v květnu 1945. Ačkoliv byl považován za jednoho z umírněnějších šéfů gestapa, měl ze své pozice zásadní podíl na perzekucích českého obyvatelstva, včetně odsunu Židů z tamní oblasti do koncentračních táborů. Dne 9. 5. 1945 došlo k jeho zatčení a vyšetřování. Rozsudkem mimořádného lidového soudu byl v únoru 1947 odsouzen k trestu smrti a záhy popraven.

KYNCL, Vojtěch: Albert Hardtke. In: MAKARIUSOVÁ, Marie: Biografický slovník českých zemí. Han−Hau. Praha: Academia – Historický ústav AV ČR, 2019, s. 237.