Menu

Věra Hložková Bukovská

Zaměstnankyně železnice, úřednice u Státní výroby filmů v Praze a tajemnice na Ústředním ředitelství Československého filmu, později redaktorka, politická vězenkyně, tzv. univezální svědkyně v politických procesech a spolupracovnice Státní bezpečnosti (StB).

Účast v procesech

1952, Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským  |  Role: svědkyně
1950, Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice – Horáková a spol.  |  Role: svědkyně
1953, Osvald Závodský a spol. (tzv. skupina v bezpečnosti)  |  Role: svědkyně
1954, Slovenští buržoazní nacionalisté v čele s Dr. Gustavem Husákem  |  Role: svědkyně

Životopis

V období nacistické okupace maturovala v roce 1942 na Městském dívčím reálném gymnáziu v Brně. Poté absolvovala kurz z radiotelegrafie a do konce války pracovala jako telegrafistka, obsluha dálnopisu či jako tajemnice náměstka na brněnském hlavním nádraží (Brünner Hauptbahnhof) . Díky znalosti němčiny navázala v této době bližší kontakty s příslušníky gestapa, kteří vypravovali transporty do koncentračních táborů, za což byla po okupaci vyšetřována pro podezření z kolaborantství, avšak dle rozsudku Mimořádného lidového soudu v Brně ze dne 7. 11. 1946 jí vina prokázána nebyla. Po válce se rozhodla doplnit si vysokoškolské vzdělání v oboru práv a navštěvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kterou nedokončila. Zároveň pracovala jako úřednice u Státní výroby filmů v Praze, odkud později přešla na Ústřední ředitelství Československého filmu, kde působila jako tajemnice kontrolního oddělení. Později přešla do tiskového oddělení jako vedoucí zahraničního tisku. V roce 1946 také vstoupila do Komunistické strany Československa (KSČ). Počátkem roku 1948 místo opustila ze zdravotních důvodů a po komunistickém únorovém převratu v roce 1948 nastoupila v dubnu práci redaktorky Pravdy − ústředního tiskového orgánu Komunistické strany Slovenska. Již v době svého zaměstnání u Československé filmové společnosti a později i coby redaktorka Pravdy navázala celou řadu známostí s významnými osobnostmi veřejného života, mezi něž patřili ministři československé vlády a slovenských pověřenectev, poslanci, zahraniční i tuzemští diplomaté apod. V rámci své profese také absolvovala řadu zahraničních cest (např. Belgie, Anglie), při nichž měla podle pozdější konstrukce vyšetřovatelů Státní bezpečnosti (StB) spolupracovat se západními zpravodajskými službami. Dne 17. 8. 1948 byla zatčena Státní bezpečností (StB).
Po odsouzení zůstala jako tzv. speciální případ nadále ve vazbě (chvíli měla společnou celu i s Miladou Horákovou), kde byla vyslýchána v souvislosti se svými styky s osobami, které byly mezitím zatýkány v souvislosti s „hledáním nepřátel uvnitř strany“. V následujících letech byla využívána jako tajná spolupracovnice bezpečnostních složek ve vězení a také jako svědkyně při politických procesech − „Rudolf Slánský a spol.“, „Osvald Závodský a spol.“ a „Gustav Husák a spol.“ Teprve poté došlo krátce k jejímu zařazení do výkonu trestu v pardubické ženské věznici. V prosinci 1954 byla podmínečně propuštěna na svobodu. Chvíli pracovala jako úřednice v pardubické mlékárně a v letech 1955−1962 dále spolupracovala s StB.

Prameny

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-95; sb. Zvláštní vyšetřovací spisy (ZV), arch. č. ZV-123, sv. 4; f. Inspekce ministra vnitra (A 8), inv. j. 1110; f. Velitelství Státní bezpečnosti (310), sign. 310-76-1 až 5.

K dalšímu čtení

DOLEŽALOVÁ, Markéta: Věra Hložková – žena, přítelkyně ministrů, agentka StB. BÁRTA, Milan, ed. Člověk v soukolí StB. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2020, s. 197–224.
i
Narození:
12. 6. 1923
Brno
Úmrtí:

Člen KSČ:
Ano
Národnost:
česká
Manžel / manželka:
Čestmír Bukovský (1915)