Mikuláš Horský

Narodil se v Rumunsku ve smíšené židovské rodině. V roce 1916 se rodina přestěhovala na Slovensko, kde ve Vrútkách absolvoval základní školní docházku a poté nastoupil studium na pětiletém reformním reálném gymnáziu v Turčianském Svatém Martině; studia však musel v roce 1932 zanechat z důvodu otcova úmrtí, ztráty prostředků a nutnosti starat se o zbytek rodiny. Krátce poté začal navštěvovat dvouletou odbornou školu kovovýroby a vyučil se strojním zámečníkem s praxí u firmy Tatra-Garage v Žilině, u níž posléze pracoval až do roku 1940. Vedle toho byl členem židovské levicově orientované mládežnické organizace Ha-Šomer ha-ca'ir (1927−1934), Dělnické tělovýchovné jednoty (1932−1939) a v roce 1936 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). Po zřízení samostatného Slovenského státu, okupaci zbytku českých zemí nacisty a počátku druhé světové války byl nucen v květnu 1940 odejít do Bratislavy, neboť mu hrozilo zatčení pro jeho aktivity v rámci ilegální komunistické strany. Pracoval jako strojní zámečník a dále se angažoval v rezistenčních komunistických strukturách. V lednu 1942 byl zatčen a posléze odsouzen na dva a půl roku odnětí svobody. K jeho osvobození z pracovního tábora došlo koncem roku 1944 v souvislosti s vypuknutím Slovenského národního povstání. Záhy poté se zapojil do partyzánského odboje a chvíli také působil na PV v povstalci ovládané Banské Bystrici. Po osvobození si nechal změnit jméno ze Sterna na Horského a dne 23. 4. 1945 nastoupil na místo aktuárního tajemníka na PV. Nejprve sloužil v Košicích, posléze v Bratislavě, kde v pozdější době zastával funkci referenta na odboru pro zbraně a střelivo. Krátce po komunistickém státním převratu byl v dubnu 1948 jmenován vedoucím pasového oddělení PV a v období od 1. 1. 1949 do 20. 4. 1950 byl zařazen na odboru BA (Velitelství StB) v Bratislavě ve funkci vedoucího skupiny BAa („vnitřní Státní bezpečnost“). V důsledku zrušení velitelských útvarů na Slovensku a nemoci byl z funkce odvolán a od listopadu 1950 do května 1951 působil jako krajský tajemník Komunistické strany Slovenska při Krajském velitelství StB v Bratislavě. V souvislosti s kauzou Rudolfa Slánského byl k 31. květnu 1951 propuštěn a zařazen do neplacené činné zálohy. Krátce poté nastoupil do zaměstnání jako technický úředník v národním podniku Československé strojírenské závody (ČSSZ, n. p.) a dne 25. 7. 1951 byl zatčen.

Dne 9. 12. 1953 byl odsouzen v procesu „Oskar Valášek a spol.“ pro trestný čin sabotáže, jehož se měl dopustit coby „sionista“ a vysoký úředník pasového oddělení PV (např. „vystavováním falešných pasů Židům“), k trestu šestnácti let odnětí svobody. Trest si odpykával v Leopoldově a na Pankráci. V říjnu 1958 mu byl v obnoveném procesu vyměřen nový trest 7 a čtvrt roku, který už měl odpykaný, a proto byl dne 25. 10. 1958 propuštěn na svobodu. V roce 1963 byl rehabilitován a převeden do hodnosti majora.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (sb. MNB), arch. č. MNB-79; f. Osobní evidenční karty příslušníků MV (f. OEK), karta Mikuláše Horského.

Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy (sb. SSNV), vězeňský spis Mikuláše Horského.

MEDVECKÝ, Matej – SIVOŠ, Jerguš – JAŠEK, Peter: V stopách železného Felixa. Štátna bezpečnosť na Slovensku v rokoch 1945–1989. Bratislava: Ústav pamäti národa, 2012.