Anna Hroníková

Narodila se 30. 6. 1907 v Lidicích. Její otec Antonín Trnka (1884–1942) pocházel z Buštěhradu, od čtrnácti let pracoval jako horník a po první světové válce se zapojil do veřejného života jako člen obecního zastupitelstva v Lidicích. Byl známý svou láskou ke knihám. V roce 1906 se přiženil do Lidic, kde se mu narodila dcera Anna. V červnu 1942, ve svých osmapadesáti letech, byl při nacistické odvetě za atentát na Reinharda Heydricha zastřelen. Anna vyrostla v rodině, kde byla ceněna pracovitost i kulturní zájmy. V roce 1924 se provdala za Karla Hroníka (1900–1942), hutníka z Buštěhradu, který pracoval v Poldině huti na Kladně. Manželé společně vychovávali dceru Miloslavu (1925–2006). Po vypálení Lidic byla Anna spolu s ostatními ženami a dívkami odvezena do koncentračního tábora Ravensbrück, kde jí bylo přiděleno číslo 11730. Dcera Miloslava sdílela její osud, nesla vězeňské číslo 11734. Manžel Karel byl krátce po zatčení 16. 6. 1942 popraven v Praze-Kobylisích, stejně jako někteří další lidičtí muži. Anna tak ztratila otce i manžela během několika dnů. Přesto přežila válečná léta v nelidských podmínkách koncentračního tábora Ravensbrücku, odkud se spolu s dcerou Miloslavou po osvobození vrátila. Po válce nalezla nový domov v nově vybudovaných Lidicích, jež se staly symbolem utrpení, ale i obnovy života. Přestože ji poznamenaly těžké válečné zkušenosti a osobní ztráty, dokázala zde znovu začít žít a být součástí lidické komunity, která udržovala památku zničené vesnice. Manžel Karel byl krátce po zatčení 16. 6. 1942 popraven v Praze v Kobylisích, stejně jako někteří další lidičtí muži. Anna tak ztratila otce i manžela během několika dnů. Přesto přežila válečná léta v nelidských podmínkách koncentračního tábora Ravensbrücku, odkud se spolu s dcerou Miloslavou po osvobození vrátila. Po válce nalezla nový domov v nově vybudovaných Lidicích, které se staly symbolem utrpení, ale i obnovy života. Přestože ji poznamenaly těžké válečné zkušenosti a osobní ztráty, dokázala zde znovu začít žít a být součástí lidické komunity, která udržovala památku zničené vesnice.

KYNCL, Vojtěch: Lidice – zrození symbolu, Praha 2016.