Jiří Kárný

V roce 1931 maturoval na reálce v Praze 7. Poté pracoval v letech 1931−1933 jako kancelářský praktikant u firmy Remed v Praze a zároveň začal v roce 1932 studovat pražskou Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství (VŠCHT) Českého vysokého učení technického (ČVUT), kterou dokončil v roce 1936; o dva roky později získal doktorát z technických věd. V letech 1936−1937 působil jako pomocná vědecká síla v Ústavu barvířské a chemické technologie při VŠCHT a v letech 1937−1939 vykonával povolání civilního technického úředníka ve fotochemickém oddělení Vojenského technického a leteckého ústavu (VTLÚ) v pražských Dejvicích. Od roku 1937 byl také členem Komunistické strany Československa (KSČ). Během nacistické okupace pracoval v letech 1939−1944 jako vedoucí výroby laků a vulkánfíbrů u firmy Zejda v Přerově. Poté byl do května 1945 internován z rasových důvodů v pracovních táborech. Po osvobození zastával od května do září 1945 funkci předsedy MNV v Přerově, načež přešel do ústředního aparátu KSČ. Od prosince 1945 do listopadu 1948 působil nejdříve jako průmyslový referent národohospodářského oddělení sekretariátu ÚV KSČ, později jako vedoucí průmyslového odboru. Od prosince 1948 do dubna 1949 byl národohospodářským tajemníkem Rudolfa Slánského a poté až do října 1951 zastával funkci generálního ředitele ČCHZ, n. p. Od října 1951 až do svého zatčení koncem dubna 1952 působil jako náměstek ministra chemického průmyslu.

Dne 7. 8. 1954 byl odsouzen Nejvyšším soudem v Praze ve skupině osob pojmenovaných jako „Josef Goldmann a spol.“ ke 20 letům vězení, které si odpykával na Jáchymovsku a v Leopoldově. V obnoveném řízení mu byl v březnu 1958 trest snížen na 7 let odnětí svobody a k jeho propuštění na svobodu došlo v dubnu 1959. V roce 1963 byl rehabilitován.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), a. č. MNB-29.

Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Jiřího Kárného.