Julius Klein

Narodil se do rodiny pražského Němce a majitele zámečnické dílny, v níž po vyučení pracoval do roku 1940, naposledy v pozici „dílovedoucího“. Od roku 1940 do roku 1945 vlastnil samostatnou autodílnu „Ford-Auto-Klein“ v Praze. V roce 1936 se stal členem SdP Konráda Henleina, za niž v průběhu druhé poloviny 30. let zasedal v pražském městském zastupitelstvu. Taktéž byl členem nacistických „všeobecných zbraní SS“, v nichž dosáhl hodnosti Unterscharführera („rotný“). V roce 1939 byl přijat do NSDAP a taktéž se angažoval jako spolupracovník Říšského svazu řemesel v Německé pracovní frontě (Deutsche Arbeitsfront; DAF). Na počátku nacistické okupace v roce 1939 byl jmenován předsedou svazu Malých podniků hlavního města Prahy a zároveň zastával do roku 1943 funkci zásobovacího referenta v městské radě. V letech 1939‒1945 byl taktéž předsedou Zemské jednoty zámečníků a místopředsedou Ústředního svazu řemesel. Dále byl také členem správní rady firmy „Tebas, výroba barev a laků Praha-Vysočany“. Po osvobození byl 10. 5. 1945 zadržen a posléze předán do vazby Krajského soudu trestního v Praze, resp. Mimořádného lidového soudu (MLS) Praha. V rámci retribučního soudnictví čelil obvinění ze spoluúčasti na zničení hrobu Neznámého vojína v kapli na Staroměstské radnici v roce 1941 a členství v nacistických organizacích. Taktéž byl jedním ze svědků v procesu s K. H. Frankem, při němž popisoval likvidaci hrobu Neznámého vojína. Trestní řízení proti Kleinovi bylo nakonec veřejným žalobcem zastaveno, neboť bylo zjištěno, že v době okupace coby předseda Zemské jednoty zámečníků pomohl v několika případech českým živnostníkům ke znovuotevření jejich živností a zastával se také některých protektorátních („českých“) občanů. Posléze byl dán ze strany MLS Praha příkaz ke Kleinově eskortě do sběrného tábora v Holišově u Plzně, odkud byl i s rodinou „odsunut“ dne 24. 10. 1946 do americké okupační zóny v Německu.

Po komunistickém státním převratu v roce 1948 byl v rámci obnovené retribuce znovu obžalován pro své působení za okupace a dne 3. 9. 1948 odsouzen v nepřítomnosti MLS Praha k doživotnímu žaláři, toho času se však již nacházel v Göppingenu v Bádensku-Württembersku.

Archiv bezpečnostních složek - f. Mapy zpráv zpracované studijním ústavem (f. Z), sign. Z-7-26; f. Ústředna Státní bezpečnosti (f. 305), sign. 305-508-5.

Archiv hlavního města Prahy, f. Trestní řízení podle malého dekretu (f. 36), sign. 36-33147.