Bohumil Klíma

Po vychození čtyř tříd obecné školy studoval v letech 1915−1922 vyšší státní reálku s maturitou v Praze XI, a poté pokračoval v letech 1922−1923 abiturientským kurzem na Československé obchodní akademii v Praze. V roce 1923 nastoupil jako praktikant do Městské spořitelny na Královských Vinohradech, kde pracoval do nástupu vojenské prezenční služby, kterou absolvoval v letech 1926−1927. Poté se vrátil na své předchozí pracoviště ve spořitelně, kde byl zaměstnán po celé meziválečné období i během nacistické okupace až do roku 1944, kdy se vlivem fúze stal zaměstnancem Spořitelny Pražské. Zde působil v různých pražských pobočkách, např. ve Vršovicích. Během druhé světové války se také zapojil do protinacistického odboje. Politicky se angažoval od roku 1937 v Československé straně národně socialistické (ČSNS), jejímž členem byl také po okupaci, přičemž v letech 1946–1948 zastával funkci místodůvěrníka její organizace na Vinohradech, a byl také členem ústředního poradního orgánu hospodářské rady. Ten byl členěn do několika sekcí (peněžnictví, zemědělství, živnosti apod.) a předkládal svoje expertní posudky stranickému představenstvu (např. rozbory připravovaných zákonů) či národněsocialistickým ministrům. Také v poválečném období působil jako zaměstnanec Spořitelny Pražské, z níž se po komunistickém státním převratu v roce 1948 stala Spořitelna a záložna v Praze. V ústavu mu byl do února 1948 nadřízeným jeho jmenovec, Ing. František Klíma, jenž byl v roce 1950 společně s ním odsouzen za „protistátní činnost“. Po únorových událostech roku 1948 rezignoval Bohumil Kléma na svoje členství v „obrozené“ socialistické straně a stal se členem Komunistické strany Československa (KSČ), z jejíchž řad však v listopadu téhož roku odešel pro nesouhlas s „politickou linií“. Dne 23. 11. 1949 byl zatčen Státní bezpečností (StB) a posléze obviněn z ilegálního působení v „protistátní“ tzv. hospodářské radě tvořené někdejšími národněsocialistickými experty na národohospodářské a ekonomické oblasti, kteří měli po únoru 1948 za úkol vypracovat nový hospodářský program pro období po změně politických poměrů, a taktéž „vyzvídat“ špionážní zprávy určené pro zahraniční exil. V rámci tzv. hospodářské rady měl být Bohumil Klíma expertem pro oblast financí.

Ve dnech 25.−27. 7. 1950 stanul jako obžalovaný před senátem Státního soudu v Praze ve dvanáctičlenné skupině osob nazvané souhrnně jako „František Klíma a spol.“ (či také „Hospodářská rada“). Byl uznán vinným ze spáchání zločinů velezrady a vyzvědačství a odsouzen k 24 letům odnětí svobody. Trest si odpykával na Borech (1950–1951), v Litoměřicích (1951–1953), ve Valdicích (1953–1958) a v Leopoldově (1958–1960). Na svobodu byl propuštěn v důsledku amnestie prezidenta republiky v květnu 1960.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-6301 MV.

Národní archiv - sb. Správa Sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Bohumila Klímy.