Jaromír Kopecký

V roce 1923 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Stal se předsedou Ústředního svazu československého studentstva a také působil jako novinář v zahraničněpolitické redakci Českého slova. V roce 1931 odjel jako zahraniční komentátor na Balkán, kde se sblížil s československými diplomatickými kruhy, s nimiž poté spolupracoval jako neoficiální zpravodaj v Bukurešti a Bělehradě. V únoru 1935 začal pracovat pro československé MZV, pročež působil jako legační tajemník tiskové služby na vyslanectví ČSR ve Švýcarsku. V roce 1938 začal vést Úřad stálého delegáta ČSR při Společnosti národů v Ženevě. V listopadu 1942 byl československou exilovou vládou jmenován stálým delegátem u SN a ve funkci působil až do roku 1946. Vedle toho zastával od března 1945 post vyslance ve Švýcarsku. V červnu 1946 se stal přednostou oddělení pro Polsko a balkánské státy v politické sekci MZV a podílel se na mírových jednáních s nacistickými spojenci v Paříži. Jako jeden z hlavních představitelů Československé strany národně socialistické byl v září 1948 propuštěn z MZV a při pokusu o ilegální přechod hranic o rok později zatčen.

Dne 28. 8. 1954 byl odsouzen k 16 letům odnětí svobody. Trest si odpykal ve Valdicích a na Pankráci. K jeho propuštění došlo na základě prezidentské amnestie v květnu 1960. V pozdějších letech se živil jako překladatel a publicista. V roce 1990 byl soudně rehabilitován.

DEJMEK, Jindřich a kol.: Diplomacie Československa. Díl II.: Biografický slovník československých diplomatů. Praha: Academia, 2003, s. 116–117. KOPECKÝ, Jaromír: Paměti diplomata. Praha: Torst, 2004.