Menu

Jaromír Kopecký

Právník, novinář, diplomat, stálý delegát u Společnosti národů (SN), vyslanec ve Švýcarsku, zaměstnanec ministerstva zahraničních věcí (MZV).

Účast v procesech

1950, Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice – Horáková a spol., Direktorium, Akce Střed  |  Role: svědek
1952, Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským  |  Role: svědek
1954, Jaromír Kopecký  |  Role: obžalovaný  |  odsouzen, 16 let vězení

Životopis

Pocházel z rodiny profesora Josefa Kopeckého, zakladatele českého půdoznalectví. Po absolvování základního školního vzdělání studoval reálné gymnázium na Královských Vinohradech, které byl nucen dokončit v podmínkách probíhající první světové války. V březnu 1917 narukoval do rakousko-uherské armády, sloužil ve Štýrsku a na východní frontě. Po návratu do nově vzniklého Československa (ČSR) vystudoval v roce 1923 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Stal se předsedou Ústředního svazu československého studentstva a také působil jako novinář v zahraničněpolitické redakci Českého slova. V roce 1931 odjel jako zahraniční komentátor na Balkán, kde se sblížil s československými diplomatickými kruhy, s nimiž poté spolupracoval jako neoficiální zpravodaj v Bukurešti a Bělehradě. V únoru 1935 začal pracovat pro československé MZV, pročež působil jako legační tajemník tiskové služby na vyslanectví ČSR ve Švýcarsku. V roce 1938 začal vést Úřad stálého delegáta ČSR při Společnosti národů v Ženevě. V listopadu 1942 byl československou exilovou vládou jmenován stálým delegátem u SN a ve funkci působil až do roku 1946. Vedle toho zastával od března 1945 post vyslance ve Švýcarsku. V červnu 1946 se stal přednostou oddělení pro Polsko a balkánské státy v politické sekci MZV a podílel se na mírových jednáních s nacistickými spojenci v Paříži. Jako jeden z hlavních představitelů Československé strany národně socialistické byl v září 1948 propuštěn z MZV a při pokusu o ilegální přechod hranic o rok později zatčen.
V červnu 1950 byl donucen vystoupit jako jeden ze svědků v monstrprocesu s „Miladou Horákovou a spol.“ V roce 1952 byl jedním ze svědků v monstrprocesu s „Rudolfem Slánským a spol.“ Dne 28. 8. 1954 byl odsouzen k 16 letům odnětí svobody. Trest si odpykal ve Valdicích a na Pankráci. K jeho propuštění došlo na základě prezidentské amnestie v květnu 1960. V pozdějších letech se živil jako překladatel a publicista. V roce 1990 byl soudně rehabilitován.

Prameny

Národní archiv - sb. Správa Sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Jaromíra Kopeckého.

K dalšímu čtení

DEJMEK, Jindřich a kol.: Diplomacie Československa. Díl II.: Biografický slovník československých diplomatů. Praha: Academia, 2003, s. 116–117. KOPECKÝ, Jaromír: Paměti diplomata. Praha: Torst, 2004.
i
Narození:
11. 5. 1899
Praha
Úmrtí:
6. 5. 1977
Praha
Člen KSČ:
Ne
Národnost:
česká
Manžel / manželka:
Milada Špilarová
Děti:
Radim (1936), Jan (1940)