Benno Krönnert

Narodil se v rodině českých Němců v Chomutově, kde navštěvoval německé školy. Po vychození tamního gymnázia vystudoval v letech 1926−1932 Lékařskou fakultu při Německé univerzitě v Praze. Po promoci působil dva roky jako sekundární lékař v Okresní nemocnici v Chomutově. V roce 1934 nastoupil povinnou vojenskou prezenční službu v Praze, kde posléze absolvoval školu pro záložní důstojníky, načež došlo k jeho převelení k divizní nemocnici č. 10 v Komárně, odkud byl propuštěn do civilu v červenci 1936. Po návratu z vojny opětovně působil do počátku roku 1937 v chomutovské nemocnici, poté si otevřel v témže městě soukromou praxi, kterou provozoval do 1. 8. 1939. V důsledku okupace a vypuknutí druhé světové války nastoupil jako pomocný lékař ke zdravotnímu úřadu do Teplic-Šanova a od 1. 1. 1941 působil jako úřední lékař v Rumburku. Dne 1. 2. 1941 se stal přednostou zdravotního úřadu při Landratu v Litoměřicích a tuto funkci zastával až do konce okupace. Coby úřední lékař zároveň vykonával funkci policejního lékaře ve věznici pražského gestapa v Malé pevnosti v Terezíně a v tamním koncentračním táboře. Po osvobození byl v červnu 1945 zatčen a podal obsáhlá svědectví o poměrech v nacistických vězeňských zařízeních v Terezíně – např. o popravách, veliteli věznice Jöckelovi, perzekvovaných Židech či o epidemii břišního a skvrnitého tyfu, která v Terezíně řádila v posledních měsících okupace. Vystoupil taktéž jako svědek v procesu s K. H. Frankem či dalšími nacistickými pohlaváry, zejména velitelem věznice gestapa v Malé pevnosti Heinrichem Jöckelem.

Později byl „odsunut“ z Československa a v 60. letech žil v Töging am Inn v Horním Bavorsku v Německé spolkové republice, kde zřejmě provozoval lékařskou praxi.

Archiv bezpečnostních složek - f. Stíhání nacistických válečných zločinců (f. 325), sign. 325-93-1; f. 325, sign. 325-175-3; f. Odbor pro politické zpravodajství (f. 2M), sign. 2M-10688, sign. 2M:10704, sign. 2M:11293; f. Zemský odbor bezpečnosti Praha (f. 300), sign. 300-9-5.