Mikuláš Landa

Vyrůstal v neurovnaných rodinných poměrech. Od čtyř let žil ve značné bídě u dědečka ve vesnici na Zakarpatské Ukrajině. V šestnácti letech se odstěhoval do Užhorodu, kde vychodil měšťanskou školu. Mezitím se živil jako učitel hebrejštiny a náboženství. Po krátké epizodě v pravicovém sionistickém mládežnickém hnutí odešel na přelomu 20. a 30. let do Brna, kde se stal dělnickým učněm. V roce 1931 se odstěhoval do Ostravy a přimkl se ke komunismu. Za organizování demonstrací byl zatčen a osm měsíců strávil ve vězení. Poté byl vyhoštěn z důvodu nejasností kolem jeho státní příslušnosti. Nadále však žil v Československu (ČSR) a podílel se na ilegální činnosti KSČ. V letech 1934–1935 pobýval „pololegálně“ ve Francii. V roce 1936 se mu za pomoci úplatků podařilo získat československé státní občanství a oficiálně se stal členem KSČ. Ihned po nacistické okupaci v březnu 1939 odešel do exilu v Polsku a v červenci téhož roku odjel do Velké Británie, kde se živil jako dělník a nadále se angažoval v činnosti exilové KSČ. V letech 1941–1944 sloužil v československé zahraniční armádě. Po osvobození ČSR pracoval chvíli jako redaktor Rudého práva a od července 1946 nastoupil v kádrovém, později disciplinárním oddělení (1946–1948) ÚV KSČ, jehož vedoucím se stal od července 1947. Zároveň působil jako krajský organizační instruktor (1947–1949), který prosazoval „progresivní“ metody práce brněnského krajského tajemníka Otty Šlinga. Od června do listopadu 1950 byl vedoucím tajemníkem KV KSČ v Ústí nad Labem. Počátkem ledna 1951 došlo k jeho zatčení.

Dne 28. 1. 1954 byl odsouzen v rámci tzv. tajemnického procesu k 20 letům vězení. Trest si odpykával v Leopoldově, na Mírově a v Ruzyni. V červnu 1955 mu byl revizí procesu trest snížen na 15 let. Na svobodu byl propuštěn v roce 1960 a o tři roky později byl rehabilitován.

Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Mikuláše Landy.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-15; sb. Zvláštní vyšetřovací spisy (ZV), arch. č. ZV-2.