Menu

Oskar Langer

Úředník, vedoucí hospodářského oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska (ÚV KSS), vedoucí pracovník pověřenectva průmyslu a obchodu, pověřenectva výživy a oblastního ředitelství Československých stavebních závodů, n. p. (ČSSZ) v Bratislavě.

Účast v procesech

1952, Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským  |  Role: svědek
1953, Oskar Langer  |  Role: obžalovaný  |  22 let vězení

Životopis

Po absolvování dvou tříd gymnázia v Trstené a čtyř tříd obchodní akademie v Martině pracoval v letech 1925−1930 jako úředník u firmy Štraser a Keunik v Bratislavě. Počátkem 30. let byl jeden rok zaměstnancem firmy Riemer v Praze a od roku 1932 působil jako úředník u bratislavského obilního a plodinového družstva, kde byl až do roku 1934, kdy přešel do Slovenské akciové obilní společnosti. V roce 1938 se odstěhoval do USA. V průběhu druhé světové války tam pracoval jako skladník, dělník a účetní. V roce 1946 se vrátil do Československa (ČSR), kde nastoupil do funkce vedoucího hospodářského oddělení na Ústředním výboru Komunistické strany Slovenska v Bratislavě. V tomtéž roce vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS). Koncem února 1948 přešel jako ředitel do služeb obchodní firmy Dovus, kde pracoval do září téhož roku. Následně se stal přednostou oddělení (později skupiny) pro zahraniční obchod na pověřenectvu průmyslu a obchodu a v roce 1949 přešel na vedoucí pozici na pověřenectvu výživy. V roce 1951 nastoupil místo jako přednosta oddělení na oblastním ředitelství ČSSZ v Bratislavě. Dne 28. 8. 1951 byl zatčen a později obviněn ze špionáže spojené s „mezinárodním sionistickým spiknutím“ a z tzv. židovského buržoazního nacionalismu.
Dne 29. 3. 1953 byl odsouzen k 22 letům odnětí svobody. V roce 1958 byla na základě nového projednání případu zrušena část rozsudku týkající se trestného činu vyzvědačství, byl však opětovně uznán vinným z trestného činu velezrady, za což mu soud nově vyměřil 12 let vězení. Propuštěn byl v roce 1960 v důsledku amnestie prezidenta republiky. V roce 1963 se dočkal rehabilitace. Posléze pracoval v oblasti cestovního ruchu v Bratislavě.

Prameny

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-67, sv. 8.

K dalšímu čtení

MINÁČ, Vladimír a kol.: Slovenský biografický slovník. III zväzok K−L. Martin: Matica slovenská, 1989, s. 351.
i
Narození:
24. 3. 1907
Príbovce (okr. Martin), Slovensko
Úmrtí:
28. 1. 1966
Bratislava
Člen KSČ:
Ano
Původ:
židovský
Manžel / manželka:
Žofie Beinová
Děti:
dcera